Prvním impulzem ke zvýšení hladin řek byly bezesporu srážky ve dnech 4. - 8. července v prameništi řek Moravy a Bečvy, kde spadlo průměrně 500 - 600 mm srážek.

V těchto oblastech vzhledem ke spádu toku docházelo k nulové retenci a vsaku, proto byla veškerá srážková voda nucena odtéci do nižších poloh středních a dolních toků řek Moravy a Bečvy, kde následně došlo k záplavám, při celkem nízkých srážkách. (viz obr. 1)

Obr.1: Prostorové rozložení srážek v měsíci červenci roku 1997

Celou situaci zvýšených hladin řek ještě zhoršil velmi špatný stav průtokových profilů řek, který na mnoha místech způsobil vzedmutí hladiny a následné vybřežení vody z koryt. V neudržovaných korytech na mnoha místech rostlo velké množství dřevin a křovin (nežádoucí nálet), což v některých místech snížilo průtok koryta až o 30% (viz obr. 2)

Obr.2: Využitelná část říčního koryta s nežádoucími nálety

Nemá-li opět dojít ke katastrofám, je třeba realizovat preventivní opatření k předcházení katastrofickým odtokům - počínaje oblastmi jejich vzniku. Při řešení těchto úprav toků k zajištění jejich vlivu na průběh povodně je třeba vycházet z těchto zásad:
- akumulovat přebytečnou vodu v nádržích
- vhodně nadimenzovat kapacitu koryta vodního toku k odvedení vody, které již povodí nedokáže akumulovat
- chránit významná místa před záplavami ochrannými hrázemi
- mít možnost využití inundačních území k dočasnému usměrnění zvýšených průtoků
- zajistit rychlé odvedení přebytečných vod pomocí odvodňovacích kanálů a čerpacích stanic

Postupně by se měly veškeré úpravy směřovat k minimalizaci rizik vzniku záplav a ke zvýšení retenční kapacity krajiny. V tomto případě by bylo vhodné upravit koryta řek do ideálního vztahu, využívajícího schopností lužních lesů a luk. V profilu ideálního koryta by však také neměla chybět hlavní hráz ve výši stoleté vody. (viz obr. 3)

Obr.3: Ideální profil údolní nivy v zemědělské krajině.
Za velmi důležitou prevenci též považuji přípravu vodních nádrží na očekávané červencové srážky (viz graf 1). Mám na mysli prevenci v podobě předběžného vypuštění těchto děl, byť s ryzikem možného nedostatku vody pro výrobu elektrické energie při nízkých srážkách.

Graf 1: Porovnání průměrných srážek jednotlivých měsíců.

Touto svou prací chci zdůraznit nutnost neustále se k povodním vracet a připomínat, že neuvěřitelné se stalo skutečností a že je nutné pracovat na preventivních opatřeních, které míru rizika zmenšují. Je nutné mít stále na paměti, že drahá a dobrá prevence je vždy lacinější než následné škody. Hluboká komplexní a celoplošná analýza loňské skutečnosti vzniku, rozsahu a průběhu záplav musí být základním materiálem pro navrhovaná opatření a pokud by k tomuto komplexnímu názoru přispěla i tato má práce, byl bych rád.

Použitá literatura: Nauka o Zemi; V. Zamarský a O. Kumpera; Ostrava 1996.
Mechanika zemin; A. Myslivec, J. Eichler, J. Jesenák; SNTL 1970.
Základy ekologie; Eugene P. Odum; ACADEMIA, Praha 1977.
Zpravodaj Povodí Moravy, Ing. Josef Matějíček CSc.; číslo 3-4/1997.
Časopis Úroda; ročník 1997 - 1998