Zdeněk Volejník
Narodil jsem se 29. ledna 1934 v Praze. V létech 1949 až 1953 jsem absolvoval
Vyšší školu uměleckého průmyslu v Praze, oddělení knižní ilustrace a
užité grafiky u prof. P.Dillingera a K. Müllera.
Mám blízko k dětem, jejich aktivitám, i zájmům. Je to dáno mým dětstvím,
které jsem prožil na bývalé pražské periférii ve Vysočanech. Klukovské hry se
odehrávaly mezi továrnami, na vyvážkách a rumištích – na reálných pozadích
toho, co malovali členové Skupiny 42. Proto je mi Skupina 42 blízká, a na její
program i odkaz navazuji.
Ve své vlastní tvorbě se snažím udržovat tématickou rovnováhu mezi městem,
venkovskou krajinou a technikou. Jsem toho názoru, že všechny druhy umění se
vzájemně inspirují a prolínají. To, co nemohu vyjádřit kresbou a malbou, říkám
v básních volným veršem.
Deset let jsem aktivně pedagogicky působil jako vedoucí výtvarných kroužků,
v Učebním závodě ČKD Praha, v příbramském Domě dětí, v ZUŠ
v Březnici a ve Hvožďanech. Nyní působím v příbramském Q-klubu.
Od roku 1955 spolupracuji s novinami jako kreslíř, ilustrátor a recenzent. Moje
dosavadní tvorba tvoří otevřený cyklus, který jsem nazval "Město, stroje,
lidé". Zde je několik ukázek z mé tvorby – grafické a literární:
Montrouge v dešti
Janu Smetanovi
Montrouge
opuštěný
do ticha
Ženy
se vznášejí
pod klenbou
pestrobarevných
deštníků
Čas měří
bolero kapek
a vůně
dláždění
Malíř čeká
na epilog
deště
s paletou
nezapomnění

Harlekýn s kyvadlem
Přízraky - sen
Mlha
rozplakala
světla
města
Z lamp
kapaly slzy
pozdního
podzimu
na bledou
tvář dívky
v černém
rámu
Její mrtvá
ruka
svírala
růženec
posledních dnů
konce světa
Tunelem
projížděl
vlak metra
Míjel stanice
prázdných
nástupišť
Čekaly na nich
zástupy
neviditelných
kostlivců

Zkouška stroje
Stará Libeň
Šerosvitné uličky
s nízkými domky
mezi zdmi
ohradami
a kůlnami
v nichž
perspektiva
ubíhá
opačným
směrem
Oranžové
světlo
lamp
maluje
pastelové
nokturno
Zvuk
vzdálených
tramvají
uvadá
v zatuchlých
koutech
Opilý muž
močí
na vrata
zámečnické
dílny

Rogallo nad zakladačem
Obraz
Kouzelník
vytáhl
zajíce
z komínu
cylindru
Karty
zarachotily
duhovým
obloukem
mezi
levou
a pravou
rukavičkou
Srdcové
eso
políbila
dáma
s obrovskými
ňadry
Kouzelníkova
hůlka
leží
v zátiší
mezi
kartami
a bílým
vajíčkem
na obrazu
Františka
Tichého

Chodec na předměstí

Restaurace Sport v Milíně
Zde máte na mě kontakt: qklub@mbox.speed.cz
Váš
![]()