Vztah vědních oborů k rozvíjení tvořivosti. Teorie.

4. Vztah vědních oborů k rozvíjení tvořivosti

Hledat a využívat souvislosti mezi přírodními, technickými, společenskými a humanitními vědami není samoúčelné. Například současné bádání v biologii se snaží pronikat přes biologické pochody k projevům psychiky a už mnohé objasnilo. Vazby mezi vědecko-technickou tvořivostí a vědami teoretickými, společenskovědními, ekonomickými i biologickými (bionika) budou naznačeny v dalších kapitolách. Trendy současné vědy se nesnaží jednoznačně definovat a ostrými hranicemi oddělovat jednotlivé vědní obory. Naopak vyhledávají styčné oblasti na obou stranách hranice a pokoušejí se mezi nimi stavět mosty. Vytváření souladu mezi nimi neomezuje tvořivost na jedné ani na druhé straně, naopak nachází nové problémy, perspektivní zaměřeni, které právě vyžaduje soustředěné tvůrčí myšlení.

Jde o poněkud jiný způsob tvůrčí práce, než je řešení daných úkolů praxe. Při tomto "vynalézání" lze postupovat systematicky podle vhodného až algoritmizovaného postupu.

Není vědní obor, který by k rozvoji tvořivosti nemohl přispět - každý svým způsobem.

4.1 Teorie

Teorie se může uplatnit i u zlepšení a naopak je možný i vynález bez teorie. Je nepochybné, že teorie je nezbytným předpokladem skutečně inženýrské nebo vědecké tvůrčí práce, tedy i inovační na této úrovni. Teorii charakterizuje, že pomáhá řešit celou třídu úloh (mechanika, hydrologie apod.), nebo je nezbytná při řešení všech technických problémů (matematika), pro které je prostředkem nezastupitelným. Obecnost (abstraktnost), nenahraditelnost a přesnost usuzování při vědeckém řešení problémů - to jsou znaky teorie. Žádná z teoretických disciplín, aplikujících matematiku, není jen matematikou, nýbrž uplatňuje obecně platné přírodní zákony. Tím se pojem teorie značně rozšiřuje nejen na fyziku, chemii, biologii, ale i na dynamiku, mechaniku zemin, pedologii apod.

Chvála matematiky jako základu vědy je nekonečná:

Emanuel Kant: "Každá nauka o přírodě se může nazývat vědou jen tehdy, je-li do ní zahrnuta matematika."

Karel Rektorys: "Teoretické předměty jsou takové, které výrazně potřebují vyšší matematiku, které se tedy neobejdou bez matematiky."

Karel Kudrna: "Pro inženýra byla a zůstane matematika nepostradatelným univerzálním aparátem, jímž vyjádří zákonitosti a bude poznávat nové."

Učitelé matematiky na školách inženýrského zaměření by si měli stále uvědomovat, že nevychovávají matematiky, ale inženýry, pro které je matematika jen prostředkem, i když velice významným až nepostradatelným. Také matematika se v posledních desetiletích bouřlivě rozvíjí. Matematici prohlašují moderní matematiku za vědu o kvalitativních stránkách jevů, kde číslo je jen jedním ze způsobů vyjádření kvality nikoli tím hlavním. Systém, spojený s pojmem složitosti, podnítil vznik nových oblastí matematiky.

Při řešení složitých problémů je nepostradatelnou pomůckou tvorba modelů, především matematických. Model musí vystihnout realitu s dostatečnou určitostí a přesností. I na nich bývají operace složité a neobejdou se bez použití výkonných počítačů, které ovšem význam matematiky nezmenšují. Inženýr má umět matematicky formulovat jednodušší problém a vytvářet algoritmy pro počítač.

Přesto znovu: teorie není jen matematika a v každém oboru je řada dalších teoretických disciplín. Inženýr tvoří teorie svých oborů i podle jiných formalismů než jen matematikou. Nelze ji tedy absolutizovat. Její odlišnost od fyziky vyjádřil R. P. Feynman: Fyzik a matematik letěli na služební cestu. Přeletěli nad černou krávou. Po návratu napsali oba cestovní zprávu. Fyzik napsal: "Pase se černá kráva". Matematik napsal: "Pase se kráva svrchu černá." Kterému líčení dát přednost? Oba viděli totéž. Cestovní zpráva charakterizuje postřeh pisatelů. Který z nich je bližší tvůrčímu myšlení?

cows.JPG (7666 bytes)
(převzato z http://www.winternet.com/~webpage/gray.html)

Snad všichni budou hlasovat pro fyzika. V čem je tedy neobvyklost matematikova líčení? Zřejmě v tom, že popisuje p ř e s ně, co viděl, a jen to, co viděl. Fyzik si zřejmě nedovede představit, že by nebyla černá kráva, která se nám shora jeví jako černá, protože to odporuje dosavadní zkušenosti. Matematikova zkušenost však není jiná. A kdo tedy projevil více tvůrčího myšlení? Nepochybně fyzik, protože z jednostranného zobrazení vytvořil trojrozměrné těleso, o kterém čtenáře informuje. To je však správné, pokud je vyloučen případ černé stračeny svrchu černé a zespodu bílé. Pokud výskyt takové krávy vyloučit nelze, je třeba dát matematikovu přesnému líčení přednost. Takové přesné,neobvyklé vidění je nejlepším prostředkem k překonání bariér, které v nás nastavěla zkušenost a které nám brání vymyslit něco nového, vymykajícího se dosavadní zkušenosti a praxi. I když se tedy v dotvoření projevuje tvořivost, musíme si vždy položit otázku, zda námi zvolený způsob dotvoření je jediný možný, či nejlepší z možných.

thinking.gif (3340 bytes)