 |
|
11. Sdělování výsledků tvůrčí práce
11.2. Zásady písemného sdělení
Básník zlatého věku římské literatury Q. Horatius Flaccus (65-8 př. n. l.) radí stručně "často obracej pero", tj. často škrtej a opravuj, co napíšeš. Především nesmím ztrácet ze zřetele, že píši kvůli čtenářům a ne kvůli sobě, pokud chci napsané publikovat. Někdy je vhodné psát jen pro sebe, třeba při studiu z cizího pramene, který musím vrátit, ale někdy i z vlastní knížky, studují-li něco v jazyce, který mi není běžný, takže konspekt je pro nule nutný, abych přesně a v souvislostech porozuměl.Máme-li před očima čtenáře, je všechno mnohem jasnější; vždy platí, že mám psát jen tehdy, mám-li čtenářům co říci, a říci to pro ně srozumitelně. Jinak tutéž informaci sdělím ve Sborníku pro mezinárodní vědeckou konferenci, jinak v domácím časopise. V každé době se psaly články formálně dobré i špatné.
Jak tedy? Máme-li obsah zhruba promyšlen a podklady pohromadě, uděláme si osnovu, čímž článku vtiskneme pevnou logickou formu. U rozsáhlejší práce se na začátku napíše předmluva nebo výtah - slib, co se čtenář doví. Další skladba je podle povahy práce,
t]. zda jde o teoretickou stať, o experimentální práci apod. Vyloží se použitá metoda, uvedou se výsledky (výpočtem, slovem, tabulkou, grafem apod.) a provede se o nich diskuse, v níž se uvedou možné problematické věci a předpokládané pokračování v práci. Nikdy nemá chybět přehled použité literatury s odkazy v textu, v němž z vlastních prací uvedu jen nejpodstatnější, ale naopak nezapomenu na žádnou inspiraci zvenčí.V některých časopisech a sbornících se požaduje na konci příspěvku shrnutí, které dává čtenáři rychlou informaci o obsahu a hlavních výsledcích příspěvku; často bývají vícejazyčná.
Výstižné zpracování výtahu nebo shrnutí je pro čtenáře výhodné. Ale pomůže i autorovi, neboť ho může upozornit na mezery v příspěvku. Přehled má vyvolat zájem, ale nesmí slíbit, co pak článek nesplní.
Rovněž se nevyplácí předstírat vysokou úroveň příspěvku užíváním přemíry zbytečných slov. Obyčejně je takovému textu špatně rozumět. A když se porozumí, zjistí se třeba, že podaná informace se věcně blíží prázdné množině.
R. P. Feynman četl nějaký příspěvek a nerozuměl mu. Přečetl jednu větu pomalu, aby jí porozuměl: "Individuální člen sociální komunity často získává informace prostřednictvím vizuálních symbolických kanálů." Nakonec ji přeložil: "Lidi čtou."
Funkci zaujmout čtenáře a naznačit obsah příspěvku má i jeho titul. U něho se vedle výstižnosti požaduje navíc maximální stručnost. Snažme se vyjít nejvýše se 7 až 8 slovy.
S r o z u m i t e1n o s t psaného slova závisí zejména na správné terminologii, ale i na stylistice. Tu platí mj., že srozumitelnost je nepřímo úměrná délce vět. I v těchto věcech nám radí moudrost věků, když Baltazar Gracián y Morales (1601-1658) řekl: "Dobré je dvakrát dobré, je-li krátké," nebo "Mluvme tak jako v testamentu: čím méně slov tím méně procesů".
Těmto zásadám odporují zbytečná slova textu. Místo "velmi významné" stačí zpravidla "významné", místo "při pečlivé prohlídce" jen "při prohlídce". Tady lze vřele doporučit radu Horatiovu: znovu napsané pozorně číst a "tlustou tužkou" nemilosrdně škrtat každou zbytečnou slabiku.
