TECHNIKA V ANTICE

Námět na soutěžní práci

   Když se řekne antika, antický Řím, vybaví se mnohým nezáživné hodiny dějepisu, hodiny plné letopočtů, císařů a vojevůdců, hodiny plné vítězství a porážek. Vzpomenou si na Spartakovo povstání, Hannibala před branami Říma, Caesara a Kleopatru, římské legie . . .

   Vy mladší si toho zřejmě pamatujete více, neboť jste zatím ještě nemuseli část kapacity své paměti "vymazat", abyste do ní vstřebali údaje další (byť mnohdy stejně zbytečné), které život s sebou přináší. Navíc dnes, když je z různých důvodů mnohem jednoduššní cestovat, můžete přijet historii naproti a udělat tak pro svoje tělesné a duševní zdraví něco víc, než se jen zbůhdarma válet na pláži.

   Pokud tak učiníte a prohlédnete si antické památky v Římě (není to jen slavné Koloseum) nebo dokonce navštívíte některé antické "muzeum pod širým italským nebem", jako jsou Ostia u Říma či dokonce Herkuláneum a Pompeje poblíž Neapole, velmi brzy zjistíte, že "děj psaný" se velmi liší od "děje žitého": řady čísel se tu rychle promění v rovné řady domů, vojevůdci a legionáři v  obyčejné obyvatele měst a císaři v městské magistráty.

   Celé antické dějiny se tak "zcvrknou" do každodenního života jednoho z mnoha římských měst. A člověk se začne ptát, proč např. Karel - toho jména čtvrtý - nechal postavit tak "křivé" město, když třeba Pompeje, Herkuláneum atd. byly už v roce "0" tvořeny sítí přímých a rovnoběžných ulic? Proč byl Ludvík - toho jména čtrnáctý - takový špindíra (byť navoněný a napudrovaný), když v roce "0" se alespoň jednou týdně koupal i ten poslední otrok? Proč ...

   Nechme však otázek. Bylo by jich moc. I když odpovědi na ně by byly různé, měly společného "jmenovatele". A tím by byla technická úroveň. Zkusme si práci zjednodušit a pokusme se, pokud možno vyčerpávajícím způsobem, odpovědět na jeden nebo oba související okruhy technických otázek měst antického Říma:

1. Systém zásobování vodou městských osídlení
   V úvodu si řekněme, že nemáme na mysli studny či systém zachytávání a shromažďování dešťové vody, i když tyto způsoby - nejen z vojensko-strategického hlediska - měly vždy své opodstatnění. Zde se zabývejme "jen" přívodem pramenité vody do města a jejím rozvodem spotřebitelům.
   • Voda se přiváděla do města jedním nebo několika vodovody (Pompeje měly jeden, Řím 14), vzdálených od pramenů desítky, někdy i téměř stovku kilometrů přes "hory a doly". Jakým způsobem byly tyto dálkové vodovody provedeny?
   • Jaká byla voda po tak dlouhé trase? Nebylo ji třeba upravit? Pokud ano, tak kde a jak?
   • Jak se dostala voda ke spotřebiteli? Jak byl řešen přívod vody do lázní a pouličních kašen?
   • Jak se řešila spotřeba vody a tím i platba?

   
          
   Část pompejského . . . (?)         

2. 
   
   
3. Ohřev vody a vytápění místností v městských lázních
   V římských lázních se dodržovala zásada dokonalé koupele: nejdříve se vcházelo do silně vytopené místnosti, kde se vydatným pocením vypuzovaly škodlivé látky z těla, po osušení se mohl návštěvník ponořit do teplé lázně. Pokračovalo se v mírně zahřáté místnosti a nakonec ve studené lázni. K lázeňskému komplexu patřívaly také cvičiště a knihovny . .
   
   • Římané budovali tyto lázeňské komplexy nejen na území vlastní Itálie, ale na území celé své říše. A tak toto vytápění muselo být dostatečně účinné i v oblastech s nepoměrně drsnějším podnebím, jako bylo např. v Aquiku u Budapešti v Maďarsku nebo v Bath v Anglii. Jak vypadalo toto topení, které zajistilo provoz lázní, i když venku byl mráz?
   • Pro provoz lázní bylo potřeba nejen studené vody, ale také vody vlažné a teplé. Jak a kde se voda ohřívala a jak byla zajištěna požadovaná teplota v jednotlivých bazénech?

Dřevěný model lázeňského komplexu v Bath


Foto: 3x J. Fryš
Vnitřek lázní v Bath: vlevo bazén, vpravo zbytky . . . (čeho ?)

    Co kdybyste
odpovědi na tyto otázky zpracovali formou soutěžní práce do příštího ročníku vědeckotechnikckých projektů mládeže EXPO Science AMAVET?

O systému soutěží se dozvíte zde, o vědeckých metodách vhodných pro použití ve vaší soutěžní práci a taky o možnosti obstarání odborného poradce si můžete přečíst tady.

Doporučená literatura:

Vitruvius: Deset knih o architektuře (Svoboda 1979)
Encyklopedie antiky (Academia 1973)
Giannelli E.: Antický Rím (Tatran 1967)
Eschebach H.: Pompeji (VEB E.A.Seemann 1984)
Sergejenková M.J.: Pompeje (Mladá fronta 1972)