Francouzský inženýr a diplomat Ferdinand de Lesseps se zajímal o kulturu Středního Východu i o možnosti obchodování v těchto zemích a když se jeho přítel Muhammed Said stal egyptským místokrálem, přijel do Egypta. Lesseps přesvědčil pro projekt investory z Francie, Itálie, Rakouska, Egypta, Ruska i USA. Místokrál Muhammed Said koupil 44% akcií společnosti, která kanál stavěla. Podporu ale nenašel ve Velké Británii, protože průplav konkuroval britským železničním tratím. V roce 1856 byl Lesseps jmenován konzulem v Káhiře a obdržel koncesi na stavbu kanálu. Práce začaly v roce 1859 za nesmírně obtížných podmínek. Ze začátku zde pracovali pouze trestanci, později však stavba přitáhla dělníky z celé Evropy. Pracovalo zde asi 25 000 dělníků. Bylo nutno vykopat 22,8 miliónu krychlových metrů zeminy. U Středozemního moře byl postaven přístav Port Sait. Průplav byl po dokončení dlouhý 160 km, 8 m hluboký a 22 m široký. Stavba trvala 10 let.

Otevření průplavu 17. 11. 1869 bylo provázeno bombastickým ceremoniálem s ohňostrojem, kterého se zúčastnilo 6 000 hostů, z toho nemálo čelných státních představitelů. Geniální hudební skladatel Giuseppe Verdi věnoval průplavu operu Aida, ta však měla premiéru až za dva roky. Při oslavách kotvilo v přístavu a proplouvalo průplavem 48 lodí. V roce 1888 byla podepsána dohoda o svobodné plavbě průplavem. V roce 1956 byl průplav znárodněn egyptskou vládou. V roce 1967 - 1975 byl uzavřen v důsledku války mezi Egyptem a Izraelem. V letech 1975 - 1980 byl průplav rozšířen a nyní je 13 m hluboký a 80 - 180 m široký. Ročně jím propluje přibližně 20 000 lodí. Cesta do Indie byla zkrácena asi o 11 000 km.