Ropná plošina Statfjord B
Ropa je surovina, která měla a má pro lidstvo klíčový význam. Je nezbytná ve
všech odvětvích průmyslu, její cena určuje ceny ostatních průmyslových produktů.
Kvůli ovládnutí ropných nalezišť se vedou války.
Ze začátku se ropa používala k mazání kol, jako základ lakýrnických prostředků,
ke svícení a topení. Prudký růst spotřeby byl zaznamenán s rozvojem automobilismu.
Ropa se těží hlubinnými vrty na souši anebo z mořského dna, kde se využívá
vrtných věží. Tento způsob těžby je technicky neobyčejně náročný a drahý.
Jedná se i o práci v obtížných podmínkách.
Ropná plošina Statfjord B byla postavena v letech 1978 - 1981 a je jedním
z největších a nejtěžších objektů, kterými dokázal člověk pohnout. Leží v
Severním moři 180 km západně od Songefjordu a 185 km severovýchodně od
Shetlandských ostrovů. Protože je stavba daleko od břehů a ponořena ve
vodě, nebudí pozornost veřejnosti a je prakticky neznámá. Přesto se
jedná o jeden z největších kolosů vytvořených člověkem.
Tato obří plošina stojí na mořském dně svou vlastní vahou. Základna sestává
ze 24 železobetonových buněk a nad nimi jsou čtyři duté betonové věže.
Ty vyčnívají nad hladinu, dvě z nich jsou určeny k vrtům, jedna slouží k
provozu čerpadel a rozvodu potrubí a v jedné jsou umístěna čerpadla a zařízení
ke kontrole zátěžové vody. Na nich je namontována ocelová konstrukce se
zařízením pro vrty. Zde je také sedmiposchoďový hotel pro 200 dělníků,
kanceláře, rafinerie a letiště pro vrtulníky.
Na stavbu věží bylo použito přes 837 000 tun železobetonu, ocelová konstrukce
nad hladinou má hmotnost 40 641 tun. Ode dna až k vrcholu má celá stavba
271 m a je tedy jen o 30 m nižší než Eiffelova věž, je však 115 krát těžší.
Je dvojnásobně vyšší než obdivovaná Cheopsova pyramida a několikanásobně
těžší než největší válečné letadlové lodě.
Stavba základny a plošiny probíhala odděleně a obě části byly smontovány až
na moři. Provést takovouto operaci, navíc ještě na moři, bylo pochopitelně
krajně obtížné. Po této 37 hodin trvající operaci byla do zátěžových buněk
napuštěna voda a stavba klesla na dno.
Plošina stojí ve vertikální poloze s přesností zlomku stupně. Největší vlny
a vítr, jaké se v dané oblasti vyskytují, vychýlí plošinu maximálně o centimetr.
Z vrtů se zde vytěží přibližně 180 000 barelů ropy denně (1 barel = 159 litrů).
Zásobníky ropy tvoří 20 buněk v základně stavby a jejich kapacita je 2 milióny
barelů. Do tankeru je možno z plošiny přečerpat až 50 000 barelů za hodinu.
Celá stavba stála 1,84 miliard dolarů.