Vynikajících architektů je mnoho, ne každý však dosáhl takového věhlasu jako Alexandre Gustave Eiffel. Při vyslovení jeho jména si naprostá většina lidí představí Eiffelovu věž. Takovéto pojetí však rozhodně není správné - dílo tohoto geniálního francouzského konstruktéra je mnohem rozsáhlejší a nutno konstatovat, že mnoho jeho staveb je významnějších co do účelnosti.

S druhou polovinou 19. století je spojen obrovský rozmach železniční dopravy a proto právě zde měl Eiffel možnost uplatnit svůj výjimečný talent. Brzy založil i svou mostní firmu.

Většina konstruktérů tehdy pracovala spíše odhadem, metodou pokusů. Z bezpečnostních důvodů tak došlo často k předimenzování v tomto smyslu, což mělo za následek plýtvání materiálem a velké náklady na stavbu. Eiffelovy práce byly naopak založeny na precizních výpočtech. Stanovil dokonce vzorec pro výpočet modulu pružnosti svářkové oceli a eliminoval tak chyby při určování účinku tlaku a napětí konstrukce. V té době docházelo často ke zřícení ocelových mostů. Eiffel však dokázal výborně řešit i dynamické zatížení mostu vlakovou soupravou a ohrožení větrem a těmto problémům se vyhnul. Jeho firma stavěla po celém světě prakticky všechny typy konstrukcí - zejména právě viadukty, ale i nádražní a výstavní haly, plynojemy, kostely, kasina i jiné.

Snad nejvýznamnějším jeho dílem je most u Garabit v jižní Francii. Most je ve výšce 122 m nad údolím přes řeku Truyere. Byl postaven v letech 1881 - 1884. Na stavbě se též podíleli inženýři Léon Boyer a Maurice Koechlin. Hlavní parabolický oblouk má rozpětí 165 m. Celková délka mostu je asi 565 m. Výška mostního pilíře je 80 m. Hmotnost zdiva je 3 249 tun, objem zděné části je 18 647 krychlových metrů. Hmotnost použitého železa je 3 326 tun. Most je natřen narůžovo - na nátěr se spotřebovalo 38 tun barvy. Ve své době byl most u Garabit nejvyšším mostem na světě.

Mezi ostatní mosty vytvořené Eiffelovou firmou dále zaslouží jmenovat např. viadukt přes řeku Sioule u Rouzat, most Maria Pia přes řeku Douro v Portu, most v Cholon ve Vietnamu, mosty na trati Asturias ve Španělsku, most přes řeku Tardes u Charentonu, most přes Dunaj u Szegedu, mosty na trati Befra Alta v Portugalsku, most přes Tagus ve Španělsku, mosty u Binh Dien a Tan An a Ben Luc ve Vietnamu, mosty na trati z Ploesti do Predealu v Rumunsku, most u Oued Djemma v Alžírsku, mosty pro Chemín de Fer du Midi, mosty na trati Cáceres ve Španělsku, most u Viana v Portugalsku, mosty na železniční trati Vendée, mosty na trati z Gerony ve Španělsku, mosty na železniční trati z Jassy do Ungheni v Rumunsku, mosty pro železnice z Latour do Millau a z Brive do Tulle, mosty na železniční trati z Poitiers do Limoges a další.

Pro hvězdárnu v Nice v Alpes Maritimes navrhl Eiffel pohyblivou kopuli s kapalinovým ložiskem. Má hmotnost 111 tun, ale i dítě jí může otáčet jednou rukou. V té době to byla budova s největší kopulí na světě.

Je autorem mnoha nádražních a jiných budov. Snad nejznámější je nosná konstrukce obchodního domu Bon Marché v Paříži. Dále je významná např. nádražní budova v Budapešti, nosná konstrukce muzea Galliéra v Paříži, krytá tržnice v Bordeaux ve Francii, ředitelství banky Crédit Lyonnais v Paříži, nádraží v San Sebastianu a Santanderu ve Španělsku, hala a budova celní správy v přístavu Arica v Chile, nádraží v Toulouse a Agenu.

Z plynojemů jsou nejvíce známy plynojemy v La Paz a u Versailles. Dále vytvořil vnitřní konstrukci (měděný plášť) Sochy Svobody v USA, přehradu na Seině u Port-Mort, věž při příležitosti Světové výstavy v Paříži roce 1889, která nese jeho jméno.

Ještě v době výstavby Eiffelovy věže se účastnil s Ferdinandem de Lessepsem na konstrukci zdymadel Panamského průplavu, kde však došlo k finančním problémům. Société Civile Internationale du Canal Interocéanique zkrachovala, statisíce lidí přišlo o své úspory, Lesseps byl odsouzen k pěti letům vězení a Eiffel ke dvěma. Nejvyšší soud je sice roku 1894 osvobodil, veřejné mínění je však neospravedlnilo nikdy. Tím Eiffel jako stavitel skončil, odešel do penze a věnoval se meteorologickým a aerodynamickým výzkumům. V roce 1912 založil na předměstí Paříže laboratoř, kde testoval letadla těch nejproslulejších značek. Zemřel v 91 letech.