Naprosto běžnou součástí našeho života se stala elektrická energie. Dnešní člověk je na ní nesmírně závislý a bez elektřiny si už ani život neumí představit. Bez ní by nedosáhl současné úrovně, byla by těžko představitelná jakákoli průmyslová výroba i chod běžných domácností. Prvořadým a aktuálním úkolem, před kterým lidstvo stojí, je pokrýt stále se zvyšující spotřebu elektrické energie. Proto jsme věnovali začátek našeho nového seriálu právě tomuto problému.

Navzdory některým tzv. ekologickým iniciativám, které mají často politický podtext, zůstávají jaderné elektrárny nejefektivnější a nejekologičtější. Jaderná energie je energií budoucnosti. Tuto skutečnost pochopila z evropských zemí zejména Francie, která v 70. letech začala s velkým projektem výstavby jaderných elektráren. V roce 1973 pokrývala Francie asi 25% spotřeby elektrické energie z vlastních zdrojů, v roce 1986 to již bylo 46% a v 90. letech přes polovinu. Nyní zde funguje přes 50 reaktorů, tři největší jsou v Chooz na řece Meuse a v Civaux na řece Vienne. V Chooz pracuje malý reaktor Chooz A, velký o výkonu 1400 MW a jeden velký reaktor je v provozu v Civaux.
Elektrárnu postavila společnost Elektricité de France, stavba trvala 10 let - byla zahájena v roce 1982 a první reaktor byl připraven k provozu v roce 1991, druhý v roce 1993. Stavba má rozlohu celkem 134 ha. Náklady činily v tehdejší době 15 miliard franků (asi 2,64 miliardy dolarů). Na stavbě pracovalo 1600 lidí a nyní provoz zajišťuje přibližně 500 lidí. Dva tlakovodní reaktory mají celkový výkon 2800 MW elektrické energie. V Chooz B jsou instalovány reaktory mající výšku 13,4 m, vnitřní průměr 4,4 m a jsou vyrobeny z oceli o tloušťce 22,8 cm. Každý má hmotnost 469 t. Na každý reaktor i s chladící věží se spotřebovalo 200 000 krychlového metru betonu.
V tlakové nádrži je síť tyčí dlouhých 4,2 m o průměru přibližně 1,2 cm, v každé tyči jsou pelety s oxidem uranu, v němž je uměle zvýšen obsah uranu 235 asi na 3%. Tyče jsou uspořádány ve svazcích po 264 a jsou umístěny na roštech s rozpěrkami. Reaktor Chooz B má 205 takovýchto článků paliva, což je celkem 54 120 tyčí.
Turbogenerátor má hmotnost 3200 t. Na jednom jeho konci je turbína, v níž se v řadě ventilátorů ve společné šachtě rozpíná pára a otáčí turbínou rychlostí 1500 ot./minutu. Na druhém konci šachty je generátor, který produkuje elektrický proud.

Na obrázcích vidíme základový prstenec pro chladící věž se stabilizačními sloupy, turbínu Arabela elektrárny Chooz B a celkový pohled na stavbu.
Turbína Arabela je největší turbína na světě.