První akcelerátory byly sestrojeny ve 30. letech 20. století, avšak mnohem menší velikosti. Za účelem vývoje obřího přístroje se v roce 1954 spojilo 12 evropských států do organizace CERN (Evropská rada pro jaderný výzkum). Počet členských zemí od té doby vzrostl na 20. Začala se plánovat stavba přístroje LEP, v září 1983 byla zahájena a byla dokončena v roce 1989.

Délka tunelu je 27 km, což je stejný obvod jako trasa Circle Line londýnského metra. Ve vzdálenostech 3,6 m po obvodu tunelu je umístěno 4600 obrovských magnetů. Na zařízení bylo spotřebováno celkem 61 000 t součástek. Spotřeba elektrické energie je 70 MW, což je pro srovnání spotřeba poměrně velkého města.
Tunel je nedokonalý kruh a skládá se z 8 rovných úseků dlouhých 503 m a 8 oblouků dlouhých 2743 m. Tunel je v hloubce 48 - 146 m. Největšími prostorami uvnitř jsou experimentální haly - obrovské místnosti, kde dochází ke srážkám proudu elektronů a pozitronů, které se pozorují různými přístroji. Částice se pohybují v potrubí vedeny magnety a v trubicích musí být prostředí co nejvíce podobné vakuu. Po stranách trubic jsou proto umístěna čerpadla a podél je rozmístěno 3368 bipolárních magnetů, které ohýbají paprsek a určují jeho směr a 816 kvadrupolárních magnetů, které vedou paprsek rovně. Je zde 128 akceleračních komor, které zvyšují rychlost paprsků. Na toto vybavení bylo spotřebováno 14 224 t oceli a 1219 t hliníku. Magnety bylo třeba umístit s přesností desetin milimetrů.
LEP má celkem 4 detektory, které informují o výsledcích srážek. Ty jsou dlouhé přes 9 m a mají průměr také 9 metrů. V každém je umístěno ohromné množství elektronických přístrojů.

Náklady na stavbu dosáhly 500 miliónu liber. Roční náklady na provoz jsou přibližně 200 miliónů liber. CERN je rovněž skvělým příkladem úspěšné mezinárodní vědecké spolupráce. Se zařízením pracuje asi 6500 vědců, kteří reprezentují přes 500 univerzit asi 80 národností.