V dřívějších dobách se stavěly observatoře ve městech anebo poblíž města.
Tyto observatoře však tímto umístěním značně trpí. Problémem je nejen umělé
osvětlení obydlených oblastí, ale také hustá atmosféra, smog a vlhkost, které
zamlžují obraz. Jako výhodné se jeví umístění v horách v opuštěných oblastech.
Obrovská britská observatoř je umístěna v horách na Kanárských ostrovech na
ostrově Tenerife, v USA je největší observatoří Kitt Peak v Arizoně.
Vzhledem k neuspokojivému stavu v astronomickém výzkumu v Evropě byla založena
společnost European Southern Observatory (ESO), ve které bylo původně 5 členských
zemí, nyní je jich 11. Centrum společnosti je v Garchingu nedaleko Mnichova.
Jako velmi vhodné umístění pro výstavbu observatoře, kterou se rozhodla vybudovat
Evropská jižní observatoř, se ukázala poušť Atacama v Chile. Jedná se také o
nejsušší místo na světě, atmosféra je velmi čistá a je zde velký počet bezmračných
nocí v roce. V roce 1964 se započalo se stavbou observatoře La Silla asi 160 km
od města La Serena, 600 km severně od Santiaga de Chile. Je zde několik optických dalekohledů.
Největší je teleskop o průměru 3,6 m, který byl uveden do provozu roku 1976.
Teleskop NTT má primární zrcadlo o průměru 3,5 m a je vybaven nejdokonalejší
technikou tohoto druhu na světě. Využívá aktivní optiky - zakřivení zrcadla
se upravuje počítačem podle potřeby. To je nutné, aby se zabránilo pokroucení
zrcadla v důsledku vysoké hmotnosti. Pod zrcadlem je 78 podpěr ovládaných
počítačem. Tím se dosáhne vyšší ostrosti obrazu než u ostatních teleskopů
stejné velikosti.
Švédský teleskop SEST je parabola o průměru 15 m. Je konstruována s přesností
povrchu 0,07 mm, což umožňuje pozorování na velmi krátkých vlnových délkách.
Tento radioteleskop se používá pro studium molekul v mezihvězdných mračnech Galaxie.
Dále je zde teleskop Adonis s adaptivní optikou, která koriguje zkreslení
způsobené atmosférou. Má průměr 3,5 m. Je vybaven soustavou akčních členů,
které podpírají plochu zrcadla. Obraz z teleskopu dopadá na plochu složenou
z rastru mnoha malých čoček. Ten pak dopadá obraz na čip CCD, z něhož jsou
data zpracovávána počítačem. Vzhledem k tomu je počítač schopen vyhodnotit
momentální změny chvění vzduchu v atmosféře. Na ty pak reaguje deformováním
plochy zrcadla pomocí hydrauliky, čímž jsou turbulence vzduchu kompenzovány.
V roce 1999 byla uvedena do provozu novější observatoř na vrcholu hory Paranal ve
výšce 2635 m. n. m. Zde se nachází teleskop VLT (Very Large Telescop), sestávající
ze 4 obřích teleskopů o průměru zrcadel 8,2 m a několika pomocných teleskopů o průměru
1,8 m. Světlo z dalekohledů se dá propojit a vytvoří se tak optický interferometr,
jehož základna se dá zvětšit až na 210 čtverečních metrů. Dosáhne se tak úhlového
rozlišení tisícin vteřiny. Přístroj je tak citlivý, že by měl zaznamenat předměty
vzdálené 18 miliard světelných let.
V současnosti se připravuje stavba dalšího dalekohledu ELT (Extremely Large
Telescope). Jeho zrcadlo má být 100 m v průměru a složeno z několika sektorů.