Důkazem toho, že v Egyptě nalezneme smysluplnější a účelnější stavby než jsou pyramidy, je přehrada u Asuánu na řece Nil. Je jednou z nejmodernějších přehrad na světě a vyniká rovněž i z estetického hlediska.

Stavba byla zahájena v roce 1960 a byla uvedena do provozu v roce 1971. Projekt byl uskutečněn za pomoci Sovětského Svazu. Hráz je 111 m vysoká a asi 3600 m dlouhá. Podle některých odhadů byl objem použitých stavebních materiálů přibližně roven objemu kamene, který by byl třeba na 17 Cheopsových pyramid.
Přehrada významně změnila charakter krajiny. Umělé jezero je dlouhé asi 500 km, má rozlohu více než 5000 km čtverečních a objem 170 miliard krychlových metrů. Hlavním smyslem stavby je zásobování elektrickou energií. V hrázi je elektrárna s maximálním výkonem 1100 MW a ročně se zde vyrobí přibližně 10 miliard kWh elektrické energie, což v současnosti stačí k pokrytí čtvrtiny spotřeby Egypta.
Stavba přehrady má i obrovský význam jako ochrana proti záplavám.
Zásluhou umělého zavlažování bylo také zúrodněno 5300 čtverečních kilometrů půdy. Vysoce vzrostla zemědělská produkce, neboť nyní je rovněž možno sklízet úrodu dvakrát až třikrát ročně. Při katastrofálním suchu v letech 1979 a 1988 mohla voda z přehrady zásobovat zavlažovací systémy a snížil se tak výpadek úrody.

Stavba si však vyžádala mnoho obětí na životech - zahynulo při ní 451 dělníků. Kritici stavby uvádějí jako negativum zaplavení archeologických nalezišť. Některá z nich (například chrámový komplex v Abú Simbelu) ale byla přemístěna a tak zachráněna pro budoucí generace. Před zahájením výstavby muselo být přestěhováno přes 60000 obyvatel.
Nyní se uvažuje o modernizaci vodní elektrárny. Má se tak stát v rusko - německé spolupráci. Cenový odhad rekonstrukce turbín je přibližné 85 miliónů eur.