Jezero Titicaca je největší sladkovodní jezero v Jižní Americe. Leží na hranici mezi Bolívií a Peru na severozápad od La Pazu na náhorní planině Altiplano v Kordillerách. Délka jezera je 190 km, průměrná šířka 70 km a plocha 8 300 km čtverečních. Nadmořská výška jezera je 3 820 metrů a jezero se tak řadí k nejvýše položeným přístupným jezerům. Je nejvýše položeným splavným jezerem na Zemi. Nachází se v něm přes 30 ostrovů.
Jeho jméno znamená v překladu z aymarštiny "mrtvý jaguár", z kečuánštiny "jaguáří skála".

Jezero Titicaca je napájeno mnoha drobnými toky stékajícími z hor obklopujících Altiplano. Většinu vody ztrácí výparem, dále pak vodu odvádí řeka Desaguadero, tekoucí na jih do jezera Poopó. Hladina kolísá v rozsahu až 5 metrů. Na konci 80. let byla oblast postižena suchem a od té doby je hladina pod normálem. Jezero lemují na několika místech pobřeží bílé oblasti - čerstvě odkrytá místa vzniklá snížením stavu vody.
Případný výrazný pokles hladiny by negativně ovlivnil klima v oblasti, což by mělo dále za následek snížení zemědělských výnosů. Jezero je centrem obživy pro zdejší obyvatele, kteří tu loví ryby, v okolí pěstují kukuřici, pšenici a brambory na neúrodných kamenitých půdách. Na břehu žijí lamy.

Z vědeckého hlediska není vznik jezera dosud přesně zjištěn. Podle indiánské legendy děti boha slunce vystoupily z chladných vod, založily Cuzco a dynastii Inků.
Jezero bylo vždy posvátným místem. Ještě před příchodem Inků ho uctívali indiáni z kmene Aymará, jejichž centrem bylo Tihuanaco. Uctívali ho později i Španělé a z Copacabany udělali poutní místo.
Další zajímavostí je ostrov Suriqui ze souostroví Huiňaimarca, který světově proslul zejména rákosovými loděmi, které tu zdejší usedlíci vyrábí a používají k plavbám. Tyto rákosové kanoe mají životnost přibližně 6 měsíců.

K jezeru se víže pověst o obrovském bájném pokladu na dně, který tu Inkové údajně ukryli během španělské okupace. Na jeho dně se má ukrývat například zlatý řetěz o hmotnosti 2 000 kg.
Jezero Titicaca nevynechal ani slavný oceánograf Jacques-Yves Cousteau, který se věnoval průzkumu dna 8 týdnů. Nenalezl zlato, ale učinil významný zoologický objev - nalezl 60 cm dlouhou tříbarevnou žábu, která se pravděpodobně nikdy nevynořuje. S dalšími průzkumy čeká vědce nepochybně ještě mnoho nesmírně zajímavých objevů.