Teplicko-Adršpašské skály jsou rozsáhlým komplexem skal o celkové ploše přibližně 30 km čtverečních a nachází se na Broumovsku nedaleko hranice s Polskem. Tvoří nejvýznamnější pískovcovou plošinu Polické pánve v Broumovské vysočině. Jedná se o pískovcové skály a soutěsky, které jsou svou malebností, vznešeností i prostou přirozenou krásou světoznámými. Nalezneme zde i četná jezírka, která dotváří půvab krajiny. Jako státní přírodní rezervace byla oblast těchto dvou skalních měst vyhlášena již v roce 1933. Od roku 1991 je také významnou částí Chráněné krajinné oblasti Broumovsko a je nesmírně hodnotná z geologického i botanického hlediska.

Nejskalnatější oblast tabule leží na sever od Vlčí rokle a zahrnuje i krátký úsek nad jezírkem. Jsou zde velké výškové rozdíly. Průměrná nadmořská výška skal je 500 m. Nejvyšším vrcholem je Starozámecký vrch s výškou 671 m. n. m. Nejvyšším pískovcem je skalní útvar Milenci, který dosahuje výšky asi 96 m z údolní stěny. Skalami protéká Skalní a Řeřichový potok s četnými přítoky. Nachází se zde i jeden z významných pramenů řeky Metuje. Také je zde umělé jezírko, dva vodopády a velké jezero, které vzniklo v rozsáhlé hlubině po vytěženém písku.
Křížový vrch je pak izolovaná a silně rozrušená kra kdysi souvislé tabule. Skalní torzo představují jen dva oblouky hřbetů s oboustranně příkrými svahy a roklemi oddělený jižní cíp.

Celá tato oblast byla od prvohor tektonickou sníženinou, která vznikla horotvornými pohyby asi před 350 miliony lety. Na jejím dně se vytvořila jezera a močály s rostlinstvem. Řeky tekoucí z okolních hor ničily vegetaci splavováním materiálu, čímž vznikla ložiska černého uhlí.

V mladších druhohorách, v křídě, asi před 100 miliony lety, sem proniklo mělké moře a na jeho dně se ukládaly mohutné vrstvy písku. Jejich vahou a chemickými procesy se volná zrna spojila v pískovec. Z jílovitých sedimentů vznikly opuky. Proces poklesu a vynořování se několikrát opakoval a ovlivnil tak pestré složení a proměnlivou odolnost vrstev.

Ve třetihorách moře ustoupilo a Český masiv byl vyzdvižen. Vyzdvižené pískovce lámaly vlastní vahou souvislé mořské dno na množství ker. Voda, mráz a vítr pak vytvořily četné věže o výšce až 100 m, sloupy, komíny, terasy, rokle, kaňony se sráznými stěnami, sluje a jiné rozmanité skalní útvary.

Mnohem později, kdy už na naší planetě žil člověk, byl v této oblasti neprostupný prales, žili tu medvědi, vlci a jiná zvěř. Prvním místem, které bylo pravděpodobně osídleno, je Zámecký vrch, na kterém myslivci postavili dřevěnou baštu. Na konci 13. století byl vybudován kamenný hrad Adršpach, pod ním pak stejnojmenná vesnice s dvorem, kovárnou a mlýnem.
Nepřístupné skály sloužily pochopitelně jako útočiště ve zlých dobách. Ve válečných letech se ve skalních slujích skrývala i správa panství. Dokladem takového využití jsou letopočty vyryté na skalních stěnách.

Národní přírodní rezervace je cenná nejen z geomorfologického hlediska, ale i svým rostlinstvem a zvířenou. Bylo zde zjištěno 238 původních rostlinných a okolo 163 druhů obratlovců. V CHKO Broumovsko je registrováno 11 památných stromů.
Důkazem o dávném životě v druhohorním moři jsou zkameněliny, zachované v mohutných vrstvách pískovců a opuk. Jsou to především schránky amonitů a měkkýšů a jejich otisky.

Živá příroda podléhá neustálým změnám. Příčinou poslední velké změny bylo oteplení před 12 000 lety, kdy tundrovou vegetaci doby ledové postupně nahradil les. V Adršpašských skalách rostl původně prales složený z buku, jedle, borovice, smrku, klenu, břízy a dalších druhů dřevin. Dnes přetrvávají ve skalách reliktní bory. Zastoupení smrku bylo mnohem menší než je dnes - lesnickým hospodařením byly lesy na většině plochy přeměněny na málo stabilní smrkové monokultury. Dnes se lesníci snaží zvýšit podíl listnatých stromů a tím vrátit lesu rovnováhu a odolnost.

Veřejnosti byly skalní útvary zpřístupněny v roce 1734, kdy jejich krásu a malebnost objevili kupci. Do skalních útvarů proudilo stále více turistů a proto byly budovány první stezky. Mezi tehdejšími významnými návštěvníky byl básník J. W. Goethe, který navštívil Adršpach v roce 1790 a provedl zde přírodovědné studium. Základní turistický okruh je dlouhý asi 4 kilometry a vede nejkrásnější částí přírodního útvaru - na jeho trase jsou mimo jiné Adršpašské jezírko, Velký vodopád, Ozvěna a nejznámější útvar Milenci. Méně známý je Křížový vrch - osamocené seskupení pískovcových kvádrů a bloků se železným křížem na pískovcovém podstavci, kde je nádherná vyhlídka.
Některé skalní útvary byly pojmenovány romantickými jmény - Milenci, Sloní hlavy, Cukrovarský komín, Krakonošovo piáno, Krakonošova stolička. Jsou tu také tři skalní náměstí a to Velké, Sloní a Martinské. Soutěsky nesou jména například Martinská ulička, Dlouhá třída, Myší díra.
Nejvyhledávanějším místem Adršpašských skal je umělá vodní nádrž na řece Metuji - Adršpašské jezírko, které je možno prohlédnout si z pramice. Voda, která vytéká z jezírka, vytvořila ve skalním útvaru Malý a Velký vodopád. Velký vodopád je vysoký 16 metrů. Také je možno projít okruh kolem jezera. Odvážný jedinec se zde může pustit i do horolezení, vlastní-li ovšem povolení správce rezervace. Není ale jistě třeba dodávat, že (nejen) tato činnost oblast poškozuje.