Vulkanický ostrov Surtsey se nachází asi 30 km jižně od Islandu. Má rozlohu přibližně 3 km čtvereční, maximální nadmořská výška je 173 m.

Je zcela nedávno vzniklým ostrovem - vytvořil se vlivem erupce v letech 1963 - 1967. 14. listopadu 1963 došlo z mořského dna z hloubky 130 m k mohutné podmořské erupci, kdy pára s kouřem, sirnými plyny a popelem vytvořily mrak do výšky 60 m. Poté byl vidět obrovský ohňostroj tvořený rozžhavenými kameny a mrak dosáhl výšky 900 m. Ještě toho dne se vytvořil na hladině sopečný kužel ve výšce 10 m. Po 5 dnech už byla výška nového ostrova 60 m a délka 600 m.
Sopečná činnost trvala nepřetržitě až do května 1965 a ustala v srpnu 1967. Vulkán však není vyhaslý, o čemž svědčí vysoké teploty, naměřené pod zemí. Na ostrově se vytvořilo lávové jezero.

Název ostrova pochází od vikingského boha ohně Surtura.

Od svého vzniku nebyl vystaven vlivu člověka a tak je na něm možno zkoumat proces osídlování nově vzniklé pevniny rostlinstvem a živočichy. Ze začátku tam začali zalétat ptáci, kteří na ostrov zanesli semena a mikroorganismy.
V současnosti už na ostrově Surtsey kromě hub, řas, mechů a lišejníků roste také několik desítek vyšších rostlin. Trvale tu sídlí několik druhů ptáků, jiní ostrov využívají k odpočinku.

Ostrov je pro svou jedinečnost a možnost vědeckého zkoumání vývoje života přísně chráněn a turisté tam naštěstí nemají přístup. Roku 1965 byl ostrov Surtsey a jeho okolí vyhlášen přírodní rezervací a v roce 2008 byl zařazen na Seznam světového dědictví UNESCO.

Ostrov se ale postupně vlivem eroze zmenšuje a každý rok je jeho rozloha asi o 10 000 čtverečních metrů menší. Předpokládá se sice, že rychlost eroze se bude postupně snižovat, podle vědců však ostrov za několik set let zanikne stejně jako ostatní malé ostrovy z jeho okolí.