Vápníkové masívy na slovensko-maďarském pomezí, oblast Slovenského krasu a Národního parku Aggletek, jejichž stáří se odhaduje na 220 miliónů let, patří k nejrozsáhlejším systémům krápníkových jeskyní v Evropě. Roku 1995 se tyto krasové jeskyně staly součástí Světového dědictví UNESCO. Ze 700 jeskyní jich 273 leží na maďarské straně hranic, 20 jeskyní v maďarské části krasu požívá zvýšenou ochranu.

Území Slovenského krasu o rozloze 361 km čtverečních bylo v roce 1973 vyhlášeno Chráněnou krajinnou oblastí Slovenský kras, v roce 2002 Národním parkem. Jeho součástí jsou státní přírodní rezervace Zádielská dolina, Hrušovská lesostep, Domické škrapy, Pod Strážnym hrebeňom, Jasov, Teplica, Kečovské škrapy, Nad Drieňovskými kúpelmi a Gerlachovské skaly.
Vápence a dolomity dosahují v jižní části 400 - 500 m. Planiny jsou poseté množstvím závrtů, pramenů, jeskyň a propastí. Nejznámějšími krasovými planinami jsou Plešivecká, Koniarska, Silická, Zádielska a Jasovská. V jejich nitrech nalezneme řadu přístupných i nepřístupných jeskyní. Z propastí jsou nejvíce známy Diviačia priepasť, Kunia priepasť, Zvonivá diera a Veľká Železná priepasť. Některé z nich dosahují hloubek přes 100 metrů, výjimečně i 150 až 200 metrů. Nejhlubší z nich je Kunia priepasť (220 metrů). Turisticky nejznámějšími útvary jsou Zádielsky kaňon, Turniansky hrad a jeskyně Domica.

Národní park Aggtelek je krasová oblast kolem hranice se Slovenskem. Jedná se o nesmírně vzácný přírodní celek Maďarska a je vlastně pokračováním Slovenského krasu, se kterým je spojen i v podzemí. Jeskynní systém Domica-Baradla má délku přibližně 25 km, což je ale pouze velikost nám známá a probádaná. Zde se také nachází největší známý stalagmit na světě - krápník o výšce 25 metrů. Největším dómem je Síň obrů, který je 200 metrů dlouhý a 40 metrů vysoký. Jeskynní systémy na slovenské a maďarské straně jsou odděleny mříží.

V oblasti Slovenského krasu roste mnoho druhů chráněných rostlin. Vzácné druhy se vyskytují zejména na silně zamokřených loukách v údolí Štítnického potoka. Pestré přírodní podmínky ovlivňují rozšíření a vývoj živočichů, mísí se zde druhy horské, lesní i stepní. Specifické druhy živočichů žijí v jeskyních a propastech. Dříve převládající listnaté lesy byly vykáceny a původní porost se zachoval jen v těžce přístupných místech.

V jeskyních byly nalezeny kosti a nástroje, které svědčí o obydlení prostor už před 7 000 lety. První turisté začali navštěvovat oblast koncem 19. století. Svícení pochodněmi však mělo za následek zničení celých trsů krápníků. Na území Slovenského krasu se nenacházejí velké sportovní komplexy z důvodu ochrany přírody. Pěší turista však v krajině jistě najde zalíbení - je zde množství zajímavých značených turistických cest a naučných tras.