Rychlebské hory

Rychlebské hory leží v severovýchodní části České republiky, severozápadně od Hrubého Jeseníku. Hlavní hřeben tvoří přirozenou i oficiální hranici s Polskem. Průměrná nadmořská výška je asi 650 m, nejvyšší hora je Smrk (1 125 m n. mořem).


Rychlebské hory - pohled z Medvědího kamene

Obrázky se po kliknutí zvětší

Rychlebské hory jsou neobyčejně krásnou oblastí, lidmi zapomenutou. Snad právě proto, že není centrem turistického ruchu jako sousední Jeseníky, se jejich kouzlo zachovalo. Rozhodně je ale chyba, že zdejší oblast není úředně chráněna jako celek, neboť zde najdeme jedinečné přírodní výtvory. Chráněny jsou jen některé lokality. Za zmínku rozhodně stojí například Nýznerovské vodopády, Jeskyně Na Pomezí, Venušiny misky, Vidnavské loučky, Žulový lom.
Vrcholy jsou zalesněny, převládá uměle vysazený smrk, který ale ve vyšší nadmořské výšce skomírá. Místy se vyskytuje buk. Žije zde vysoká zvěř, setkat se můžeme i s divočákem a tetřevem.


Nýznerovské vodopády
Kovadlina (989 m n. m.)

Obrázky se po kliknutí zvětší

Nýznerovské vodopády je soustava několika kaskád s celkovou výškou 15 m. Nad vodopády je vyhlídka, můžeme ale sejít přímo k vodopádu.
Smrk je svou nadmořskou výškou 1 125 m n. m. nejvyšším vrcholem. Je přímo na hranici s Polskem, nahoře je dřevěný útulek, kam se můžeme schovat v případě nepohody. Zde je také rozcestník několika turistických značek.
Jeskyně Na Pomezí je systém vápencových jeskyní. Byly objeveny v roce 1936 a zpřístupněné v roce 1950. Sem se můžeme dopravit po silnici, hned vedle je továrna na zpracování vápence, která narušuje vzhled krajiny už zdálky.
Čertovy kazatelny jsou rulové skály nad hlubokým údolím Račího potoka s vyhlídkou do údolí.
Žulový lom je jedním z nejromantičtějších zákoutí a skvostem Rychlebských hor. Zatopené lomy v oblasti jsou všechny nesmírně působivé.
Na polské straně patří k zajímavostem ohromná jezera.


Smrk (1 125 m n. m.), nejvyšší vrchol Rychlebských hor

Obrázky se po kliknutí zvětší

Důležitým geologickým faktorem bylo čtvrtohorní pevninské zalednění. Skandinávský ledovec, který zasáhl zdejší oblast asi před 250 000 lety, pokryl Vidnavskou nížinu, Žulovskou pahorkatinu a úpatí Rychlebských hor až do nadmořských výšek okolo 500 m. Ledovec zanechal až 50 m silné uloženiny, štěrkopísky z tavných vod a morény. Na mnoha místech se vyskytují bludné balvany, které sem byly ledovcem zavlečeny až ze Švédska. Geologické složení je různorodé, převládají břidlice, svory a žuly, vyskytují se i vápence a grafity.

V Rychlebských horách je na malém území velké rozpětí nadmořských výšek, což také určuje podnebí daného místa. Nejsušší oblastí je okolí obce Vidnava, nejvíce srážek ročně spadne ve vyšších polohách, kde velká část z nich spadne ve formě sněhu. Nebezpečí lavin tu ale není.

Nejvýznamnějšími oblastmi, kam zavítají návštěvníci, jsou Lipová - Lázně, Ramzová, Javorník, případně i Braná, Vápenná a Žulová. Pěší turisté se spíše orientují na Hrubý Jeseník.


Přehled článků
(ph)