K opravdovým divům přírody nemusíme cestovat nijak daleko. Jedním z nejpozoruhodnějších výtvorů přírody v České republice jsou Prachovské skály. Jedná se o pískovcové skalní město o rozloze přibližně 200 ha v jižní části Českého ráje, asi 7 km severozápadně od města Jičín, které je mimochodem městskou památkovou rezervací a místem pobytu různých významných osobností.
Prachovské skály činí atraktivními množství pískovcových věží, skalní bloky, vyhlídky, strže, rokle, kaňony a úžlabiny. Jsou jedním z nejkrásnějších koutů naší vlasti a také světovým přírodním unikátem.

Jejich vznik sahá do druhohor do období křídy (přibližně před 100 milióny lety). V té době byla tato oblast dnem moře, kde se usazoval písek. Z usazenin vznikla křídová tabule. Skalní útvary pak vznikly jejich zvětráváním a také působením deště. V tabuli nejprve vznikaly pukliny a spáry, později pak jeskyně, rokle a skalní věže. Na povrchu stěn jsou výčnělky a prohlubně, kterým se říká voštiny.
V dalším geologickém období, ve třetihorách, došlo k mohutným tektonickým pohybům, kdy v důsledku srážky zemských litosférických desek budoucí Evropy a Afriky došlo k vyzdvižení hraničních hor České kotliny a k rozlomení centrálního českého masivu řadou geologických zlomů. Vzniklé kry byly geologickými tlaky vyzdvihovány, jiné zatlačovány a vytvořily tak nápadné náhorní plošiny, které se staly základem pro dnešní skalní města. V pozdních třetihorách (asi před 4 - 10 miliony lety) pak krajinu dotvořila třetihorní sopečná činnost - viz vrchy Velíš, Trosky, Zebín, Vyskeř a další.

Původní prales byl téměř zcela nahrazen lesem pěstovaným. V období hradištním, tedy před několika tisíci lety, byly skály pravděpodobně zcela odlesněny, protože les v okolí hradiště by poskytoval vhodný úkryt pro nepřítele. K vykácení lesa vedla i velká spotřeba dřeva jako materiálu. Po zániku hradiště oblast zarostla původními, zejména listnatými dřevinami - zejména buky, duby, v údolních nivách olšemi, jasany a javory. V takových místech najdeme dodnes obrovské, více než sto let staré buky, duby a další stromy.
Vyprahlé skály osídlily borovice, ze kterých se vlivem těžkých podmínek staly bonsaje. Běžně se zde vyskytují břízy. Před 80 - 90 lety postihla celou oblast lesů Českého ráje katastrofa v podobě housenek, jejichž vlivem byly Prachovské skály zcela odlesněny a stálo nesmírné úsilí jejich opětovné zalesnění. Les, vysazený v té době tvoří podstatnou část lesů v oblasti Prachovských skal. Je tvořen převážně smrkovými, méně borovými monokulturami s příměsí modřínů a borovice vejmutovky.

Pískovcová skalní města vytvářejí unikátní a specifické podmínky pro život rostlin a živočichů. Na vrcholcích skalních bloků, vystavených slunečnímu úpalu a při nedostatku základních živin dokáží přežít jen ty nejodolnější rostlinné druhy. Můžeme zde nalézt vřesy, suchomilné druhy trav a borůvčí.
Ve vlhkých a stinných roklích se vyskytují vzácné druhy mechů, plavuní a kapradí. Mimořádně cennými oblastmi jsou vlhká lesní prameniště, kde se vyskytují v nesmírně malém množství chráněné orchideje, bledule, devětsil a vzácné přesličky obrovské, které mohou dorůst až dvoumetrové délky. V posledních desetiletích dochází také k velmi nepříjemnému šíření relativně nových, agresivních a plevelných rostlin.

Skalní útvary obývají četné zvířecí druhy. Z ptáků jsou to výři, krkavci a draví ptáci. Také zde žije náš nejmenší ptáček - králíček obecný. Ze savců je zde možno zastihnout černou zvěř a dokonce i zajíce, což je na území naší republiky skutečně nebývalý zážitek. Z šelem se tu nacházejí lišky a kuny. Skalní stěny, převisy a jeskyně jsou obývány netopýry.

Ráz terénu umožňoval úkryt a ubytování už lidem v mladší době kamenné. Už v době asi 2000 let př. n. l. zde žil lid popelnicových polí, který na několika místech budoval opevněná sídliště. V 10. - 7. st. př. n. l. byla krajina obývána lidmi lužické kultury, v 6. - 10. století zde byla slovanská sídliště (viz Starý hrádek, Nový hrádek, Na skalách, Na stájích, Skalní město nad Prachovem). Z této doby se zachovaly zbytky 8 valů a mohyly. Na severozápadě Prachovských skal stojí zbytky středověkého hrádku Pařez z 2. pol. 14. a 15. století.

Turismus zde započal v 19. století - v roce 1879 sem podnikl cestu Vojtěch Náprstek. Následovalo budování a značení cest, schodišť, vyhlídek a turistických chat. Významnou roli při zpřístupňování skal má Klub českých turistů.

Prachovské skály jsou tedy pochopitelně nesmírně atraktivní oblastí pro návštěvníky domácí i zahraniční. Stále ještě je zde ale možno občas potkat nějakého Čecha a slyšet český jazyk. Chodit se zde smí pochopitelně jen po turistických značkách. Od jara do podzimu se sem hrnou tisíce turistů, návštěvnost je opravdu ohromná a následky pro přírodu jsou nedozírné. V rámci ochrany přírody se proto uvažuje o uzavření některých cest.
Ještě více vzrušení než turista může ve skalním městě zažít nadšenec horolezecký. Tato nebezpečná činnost se zde provozuje od roku 1904. Tím však dochází k ještě většímu narušování skalního města.

Nejimpozantnější z celých Prachovských skal je nepochybně Císařská chodba, na jejímž konci se tyčí mohutný sklaní útvar Modlitba skal. Jedná se o nejhlubší rokli, která je ohraničena vysokými pískovcovými věžemi. Pojmenována byla po císaři Františku I., který tuto chodbu navštívil 9. 6. 1813 při svém pobytu v Jičíně. Mezi nejatraktivnější vyhlídky patří Vyhlídka Českého ráje s výhledem na dvě skalní dominanty Prachovskou jehlu a Prachovskou čapku, pod námi stojí centrální část skalního města a na obzoru se táhnou vrcholy Ještědského hřebenu. Dále jsou známé Hlaholská vyhlídka, Ervínův hrad, Lepařova vyhlídka, Rumcajsova vyhlídka, Šikmá věž, Vyhlídka míru, Vyhlídka sboru Křížkovského. Vyhlídek je celkem 11. Dalšími pozoruhodnými místy jsou například jeskyně Americká sluj a úzká chodba zvaná Fortna. V oblasti jsou Jinolické rybníky.

A jako mají Krkonoše Krakonoše, Beskydy Radegasta a Orlické hory Rampušáka, mají Prachovské skály také svoji bytost a svého ochránce - Pelíška. Toho může poznat každý, kdo dokáže porozumět přírodě, kdo ji pochopí a má ji rád. Fyzicky je představován zejména dřevěnými sochami hrůzného křečovitého vzezření.

Prachovské skály jsou státní přírodní rezervací od roku 1933. Roku 2002 se Prachovské skály staly součástí nejstarší chráněné krajinné oblasti Český ráj. Správa ochrany přírody se tak přestěhovala do Turnova a Chráněná krajinná oblast Český ráj je odtud řízena jednotně. V roce 2005 byl celý region Český ráj zařazen mezi geoparky UNESCO.
Návštěvu Prachovských skal můžeme jedině doporučit. Chovejme se zde ale nanejvýš slušně, tiše a důstojně - tak jak si tento obdivuhodný výtvor přírody zaslouží.