Popocatepetl je svou nadmořskou výškou 5 465 m druhým nejvyšším vrcholem Mexika a druhou nejvyšší sopkou severoamerického kontinentu. Leží v centrální části Mexika v horském hřebeni Sierra Volcanica, přibližně 72 km severovýchodně od Ciudad de México. Popocatepetl je spojen 3 000 metrů vysokým sedlem Paso de Cortéz s druhým vulkánem Iztaccíhuatl (5 230 m n. m.). Vrchol je celý rok pokryt sněhem a ledem, často jsou nad vrcholem vidět mračna pocházející z probíhajících vulkanických procesů.

Během vývoje zde několikrát vznikl sopečný kužel, který později zanikl sesuvem hornin. Dnešní kužel se začal vytvářet přibližně před 10 000 lety. Vícekrát za sebou rostl a byl ničen sopečnými výbuchy.

Jméno Popocatepetl pochází z jazyka původních obyvatel - popoca znamená kouřit a tepetl hora.

Popocatepetl je v současné době aktivní. Větší erupce byly zaznamenány v letech 1519 a 1663. Další velké exploze byly pozorovány v letech 1920 - 1922 a v roce 1947. Menší erupce byla 21. 12. 1994, kdy popel a plyny pokryly oblast do vzdálenosti až 25 km. V roce 2000 bylo z oblasti evakuováno přibližně 25 000 lidí.

Od roku 2000 je rovněž zakázán výstup na svahy a vrchol kromě vědeckých expedic, oblast od průsmyku Paso de Cortéz je střežena armádou. Výstup je ale možný na sousední vrchol Iztaccíhuatl.

Hora byla vždy posvátná. Z Evropanů na vrchol poprvé vystoupili Španělé v roce 1519. Na svazích sopky jsou kláštery, které jsou zařazeny na seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO a pocházejí z 16. století.