Pohoří Pirin se rozkládá na jihozápadě Bulharska a je největším bulharským pohořím. Jeho rozloha je 2 582 km čtverečních. Nejvyšší horou je Vichren o nadmořské výšce 2 914 m. Jméno pohoří získalo podle boha Peruna. Hlavní hřeben pohoří je asi 40 km dlouhý a 25 km široký. Oblast Národního parku Pirin je zařazena do seznamu přírodních památek UNESCO.

Velká část oblasti je zalesněná. Ze stromů převládají buky, ve vyšších polohách smrky a borovice. V údolí řeky Strumy najdeme olivovníky. Nesmírně cenné jsou alpínské a subalpínské louky na kterých rostou lilie, vstavače, lýkovce, řebčíky, prvosenky, hořce, šeříky, chrpy a jiné vzácné rostliny.

Žije tu více než 1 100 druhů savců, mezi jinými například medvědi, divoké kozy, kamzíci, jeleni, lišky, zajíci, mnoho druhů hlodavců. Z ptáků se pak lze setkat s orlosupem, supem, tetřevem, datlem, brhlíkem a s mnoha dalšími.

Na horních tocích řek se vyskytují vodopády. Na území Pirinu je asi 180 jezer, které se často vyskytují ve skupinách a jsou ledovcového původu. Největší a nejhlubší je Popovo o rozloze 120 000 m čtverečních a hloubkou 30 m. Nejvýše položené je Gornopoležansko jezero ve výšce 2 715 m nad mořem.

Geologicky vzniklo pohoří v třetihorách a bylo dotvořeno činností ledovců ve čtvrtohorách. Severní část Pirinu je vápencová, střední a jižní část tvoří žuly.

Podnebí Pirinu je poměrně nestálé. Sněhová pokrývka v období od ledna do konce dubna dosahuje 2,5 metru.