Podivuhodný útvar Panská skála se nachází v Severních Čechách mezi Kamenickým Šenovem a Práchní. Je pozůstatkem čedičového návrší vyčnívajícího z náhorní plošiny.

Dříve to bylo přibližně 30 m vysoké holé návrší, na konci 18. století z něj byl lámán čedič a došlo tak k odhalení struktury kopce. Návrší je tvořeno čedičovými sloupy – hranoly o 4 – 6 bocích. Jsou až 12 m dlouhé a jejich tloušťka je 20 - 25 cm. Sloupy jsou veprostřed svislé, postranní se naklánějí. Celkově jsou uspořádány jako píšťaly varhan.

V roce 1895 bylo vydáno úřední rozhodnutí o zákazu těžby, z důvodu lidské hamižnosti se ale v devastaci útvaru pokračovalo. Vzhledem k jeho jedinečnosti se ale našli lidé, kteří se zasadili o jeho záchranu. Byl jím například profesor Josef Emanuel Hibsch ze Zemědělské akademie v Děčíně-Libverdě, který se věnoval geologickému studiu Českého středohoří. O jeho záchranu také bojoval českolipský Exkurzní klub, dlouho však bezúspěšně, protože v té době neexistovaly žádné zákony na ochranu přírody.
V roce 1902 bylo v Děčíně založeno Sdružení na záchranu Panské skály, které se snažilo shromáždit finanční prostředky na odkup lokality prostřednictvím sbírek, loterií, dobročinných bálů, prodejem upomínkových předmětů i jinými aktivitami. V roce 1904 se podařilo dosáhnout alespoň zastavení těžby na samotném vrcholku skály, lámání však pokračovalo vedle. V roce 1906 byl majitelce lomu hrazen pronájem z úroků ochranného fondu, z příspěvků Horského spolku pro České Švýcarsko a okresního zastupitelství České Kamenice. Majitelka ale po skončení smlouvy zvýšila extrémně své požadavky a když již spolky neměly na takto zvýšený pronájem peníze, těžbu obnovila. Následovaly další intervence a roku 1913 byla přece jen další těžba okresním hejtmanstvím v Děčíně přerušena a nakonec bylo lámání kamene na Panské skále zakázáno. V roce 1914 byla skála okresním výborem v České Kamenici za 20 000 korun vykoupena a od té doby přátelé přírody doufali, že bude chráněna.

Dalšího náporu ziskuchtivosti se skála dočkala během 1. světové války. Přes četné protesty bylo totiž lámání kamene obnoveno a pokračovalo se v něm i mezi válkami. V roce 1939 vznikl dokonce úmysl odtěžit čedič v prostoru mezi skálou a silnicí a vybudovat na místě turistické centrum s parkem. Vytěžený čedič se pak měl využít ke stavbě zabezpečení ponorkové základny na ostrově Helgoland. K uskutečnění tohoto „projektu“ už ale nedošlo a v roce 1948 byla těžba na Panské skále definitivně zakázána a je tomu tak dodnes. Narušená skalní stěna byla zakonzervována a roku 1953 byla skála prohlášena přírodní rezervací.

V současnosti je Panská skála národní přírodní památkou. Chráněno je území o rozloze asi 12 600 m čtverečních. Lokalita je známa také z velmi úspěšné pohádky Pyšná princezna.
Panská skála je jedním z nejvíce navštěvovaných útvarů v Čechách. Z vrcholu je (nebo spíše byl) krásný rozhled na Lužické Hory, dokud nebyl v roce 2006 narušen ohromným parkovištěm.

Případ devastace Panské skály a boje za její záchranu je ukázkou lidské hamižnosti, lakoty, honby za ziskem za každou cenu bez ohledu na cokoli, na přírodu, na ostatní lidi. Je ale i dokladem toho, že stále existují stateční a obětaví lidé, kteří se dokáží kultu peněz postavit.