Národní park Oulanka leží ve Finsku blízko polárního kruhu, u hranic s Ruskem, na rozhraní severovýchodní Karélie a jižního Laponska. Má rozlohu asi 270 km čtverečních. Byl založen v roce 1956.

Jeho název pochází se staré laponštiny. Oblast parku zahrnuje povodí stejnojmenné řeky, která vtéká do jezera Paanajärvi a dále ústí do Bílého moře. Oulanka má přítoky Kitka, Savina, Maaninka a Aventa, které vytvářejí ve skalách překrásná kaňonovitá údolí. Na řekách se vyskytují peřeje a vodopády - známé jsou například Kiutaköngas, Taivalköngas a Jyrävä.

Příroda v parku je nedotčená, asi 100 let tam člověk do přírody nezasahuje. Lesy jsou v oblasti smrkové, borové i smíšené.
I v těchto zeměpisných šířkách je pestrá flóra. Byl tam zjištěn výskyt asi 500 druhů rostlin. Severní část parku je hůře dostupná a odlehlá, přístup je možný jen v době, kdy je půda zmrzlá. Rozkládají se tam bažiny a rašeliniště, rostou tu hlavně traviny, mechy a lišejníky, bažinné orchideje a masožravé rostliny.
Žije tam mnoho mnoho druhů vodních ptáků - vlaštovka, kukačka, skřivan, ledňáček, labuť laponská, výr, orel. Národní park je také domovem přes 30 druhů savců jako je vlk, rys, rosomák, medvěd, kunovité šelmy, jelen, los, sob. Řeky jsou plné lososů.

V jižní části mezi řekami Oulankou a Kitkou jsou kouzelná jezírka a tůňky s porosty mechů a rašeliníků.
Ve parku je vybudována výzkumná základna univerzity v Oulu a velké informační centrum pro návštěvníky.