Souostroví Nový Zéland se nachází v jihozápadní části Tichého oceánu, přibližně 1600 km od Austrálie. Skládá se ze dvou velkých a z mnoha malých ostrovů. Celková rozloha je přibližně 270 000 km čtverečních.
Tyto ostrovy jsou nepochybně jednou z nejkrásnějších končin světa. Můžeme se zde obdivovat vysokým horám i hlubokým údolím, divokým lesům, fjordům, pastvinám, četným pramenům a gejzírům, nádherným písčitým plážím poblíž křišťálově čistého moře, stejně tak i aktivním vulkánům, z nichž velmi zajímavý je například Mt. Ruapehu v národním parku Tongariro National Park. Nový Zéland je jednou z nejčistších oblastí na světě.

Oba ostrovy odděluje 26 km široký Cookův průliv.

Severní ostrov má velice nepravidelné pobřeží s několika poloostrovy. Úrodné nížiny přecházejí v kopce lemované zátokami a písčitými plážemi. Uprostřed ostrova jsou sopky, z toho čtyři z nich jsou dosud činné a je zde také mnoho bublajících horkých pramenů a gejzírů. Jedná se o oblast s častým zemětřesením. Dále na jih se rozeklané kopce svažují a přecházejí v roviny a pobřežní nížiny.

Jižní ostrov je významný nádhernými vrcholky Jižních Alp se sněžnými poli a ledovci. Mnoho nádherných jezer, která leží v hustě zalesněných horských údolích, napájejí prudké řeky. Na východ od Alp se rozkládá úrodná Cantenburská nížina, největší rovina na Novém Zélandu. Úrodná půda zde poskytuje velké množství pšenice a bobů. Je to ostrov více pustý, divočejší a hornatější.

Nový Zéland se rozprostírá od subtropů přes mírný pás až k subarktické oblasti. Na severu je horko a deštivo, na jihu a ve větších výškách chladněji. Teplota ani na severu nedosahuje v létě 30 stupňů Celsia, v zimě teploty málokdy klesají k nule. Sníh se v nízkých polohách objevuje jen zřídka, ve vyšších polohách se ale drží i v létě. Množství srážek se významně liší podle oblastí. Počasí se mění velmi rychle.

Země se vyvíjela izolovaně od ostatního světa a tak zde najdeme mnoho jedinečných endemických druhů. Všechny místní dřeviny jsou stále zelené a neopadavé. Původní novozélandský les pokrývá čtvrtinu území. Zde rostou i stromové kapradiny, pnoucí rostliny a epifyty.
Nejznámějším představitelem Novozélandské fauny je kivi, pták, který nemůže létat. Ten je ale dnes v přírodě vzácný. Pouze na Novém Zélandu najdeme rovněž haterii novozélandskou, starodávného plaza podobného ještěrce.
Polynésané vyhubili asi 34 endemických druhů ptáků, kteří se stali jejich hlavní potravou. Likvidaci mnoha druhů původního ptactva také způsobila zvířata sem dovezená a tato situace pokračuje. Mezi vyhynulými ptáky bylo i 22 druhů moa, který žil jen na Novém Zélandu a patřil k největším ptákům na světě. Podobal se pštrosovi, ale byl větší a neměl křídla. Snášel vejce, jejichž skořápky Maorové používali jako nádoby na vodu.
V 19. století také zdejší příroda velmi utrpěla masovým kácením lesů. Během krátké doby z původních asi 400 000 hektarů lesa zbylo jen jedno procento. V současnosti dochází k jejich regeneraci.

Jako první tuto zemi zřejmě osídlili během 9. století Maorové. Připluli sem ve velkých kanoích ze severněji položených ostrovů, přičemž překonali značné vzdálenosti Tichého oceánu.
Pro Evropu byly ostrovy objeveny holandským mořeplavcem Abelem Tasmanem v roce 1640. Prvním Evropanem, který zde přistál a zemi prozkoumal, byl však až britský kapitán James Cook v roce 1769, který jako první vytvořil detailní mapu Nového Zélandu a zavedl dodnes zachované zeměpisné názvy.
Po příjezdu Evropanů Nový Zéland začal dostávat novou podobu. Noví osadníci začali pěstovat ovocné stromy, topoly, vrby, anglické květiny, přivezli ovoce, krávy a koně, ale i kosy a drozdy.
V letech 1840 až 1907 byla země britskou kolonií a dnes je většina jejích obyvatel britského původu. Život zde byl ovlivněn objevem zlata na Jižním ostrově roku 1861 - začali se sem stěhovat další osadníci a dobrodruzi.
V 60. letech 19. století se došlo mezi původním obyvatelstvem a Evropany k několika krutým válkám a Maorové přišli o mnoho svých práv a území, zděděných po předcích. Roku 1907 se Nový Zéland stal nezávislým státem, zůstal však pod vlivem Velké Británie.
Na Novém Zélandu dnes žije asi 3,5 miliónu obyvatel, většinou potomků Britů. Maorové, patřící do skupiny Polynésanů, sem připluli ve třech velkých migračních skupinách od 9. do 13. století. Maorové dnes tvoří asi 13% obyvatelstva. 74 % obyvatel žije na Severním ostrově a 80 % bydlí ve městech.

Nový Zéland je zemědělskou zemí. Chová se tu asi 60 miliónů ovcí a 9 miliónů kusů skotu na pouhé 3 milióny obyvatel. Vyváží se hodně hovězího a jehněčího masa, mléka, sýru, másla, ovčí vlny. Významný je též rybolov. Hodně se zde pěstuje pšenice, kukuřice, ječmen, hrách, jablka a vinná réva. Ovce a turisté jsou na Novém Zélandu největším zdrojem příjmů. V zemi jsou velké zásoby zemního plynu, ropy, uhlí a zlata. Na Novém Zélandu je asi 30 vodních elektráren, které produkují téměř 75% elektrické energie v zemi. Nový Zéland má také 10 geotermálních elektráren.
Z turistického hlediska je souostroví zajímavé soustředěním více druhů krajiny - jezer, ledovců, sopek, buše, stepi, pláží. V zemi je 60 hlavních značených turistických stezek, jsou tu tábořiště a jiná ubytovací zařízení. Cesty jsou většinou otevřeny celý rok. Velmi nebezpečné jsou ale rychlé změny počasí, silný déšť a vítr. Nový Zéland je ideální pro venkovní sporty.
Autobusem se lze dostat do všech hlavních turistických míst. Síť železnic je velmi řídká. Autem je možno dostat se skoro všude až do výšek kolem 1000 m. Nejsou zde dálnice jako v Evropě a provoz je hustý jen okolo velikých měst.
Hlavní mezinárodní letiště je v Aucklandu.