Souostroví Nová Kaledonie leží v jižní části Tichého oceánu na východ od Austrálie. Má rozlohu asi 19 000 km čtverečních. Největším ostrovem je Grande-Terre. Ostrovy jsou známy nádhernou divokou přírodou, smaragdově zeleným oceánem a plážemi a jsou obklopeny 1 600 km dlouhým korálovým útesem, který vytváří největší lagunu na světě.

Útes je jedinečný také svou flórou a faunou, žije tu asi 1 000 druhů ryb a 6 500 druhů bezobratlých mořských živočichů, želv a savců. Zdejší korálové útesy a jejich ekosystémy patří k nejrozsáhlejším korálovým útesům světa. Zdejší laguny jsou bohaté na žijící korálové struktury až po korálové fosiie. Laguna Nové Kaledonie je zapsána do seznamu světového dědictví UNESCO.

Nová Kaledonie má obrovský význam pro vědu, hlavně biologii. Její původ se liší od původu většiny ostrovů v Tichém oceánu. Nová Kaledonie je kontinentálního původu, byla dříve součástí prakontinentu Gondwany, zatímco většina ostatních ostrovů vznikla ve čtvrtohorách a je tektonického původu. Od Austrálie se Nová Kaledonie oddělila přibližně před 65 miliony lety.
Dlouhodobá izolace od okolí, geologická a klimatická různorodost měly za následek vývoj úplně jiných organizmů, kterými je Nová Kaledonie jedinečná. Přes 70 % druhů kaledonských organizmů všech skupin je endemických a vyvinulo se z několika málo předků, které si Nová Kaledonie odnesla z Austrálie z období mladších druhohor. Mnoho ostatních rostlin a živočichů jsou sice druhy rozšířené v celém Tichém oceánu, ty ale osídlovaly Novou Kaledonii průběžně a náhodně. Na úrovni rodů a čeledí má příroda Nové Kaledonie také vazby na Austrálii, Nový Zéland, Novou Guineu i na jihovýchodní Asii.

Pro Evropu bylo souostroví objeveno kapitánem Jamesem Cookem a jeho posádkou v roce 1774. Hornatá krajina mu připomínala Skotsko – Kaledonii. Od toho také pochází současný název. Pro tehdejší námořníky měly ostrovy význam jako zdroj pitné vody a dřeva na stavbu a opravu lodí. V roce 1853 obsadili Novou Kaledonii Francouzi a využívali ji jako trestaneckou kolonii. V současnosti je stále pod vlivem Francie.
Země je bohatá na suroviny, zejména na nikl, chrom, titan a kobalt.
Podnebí je subtropické, jarní.