Pohoří Karpaty leží na území 7 států - České republiky, Slovenska, Polska, Ukrajiny, Rumunska, Maďarska a Rakouska. Nadpoloviční část Karpat leží na území Rumunska. Celé Karpaty mají rozlohu asi 210 000 km čtverečních, jsou asi 1 500 km dlouhé a jejich maximální šířka je 350 km.
Nejvyšší vrchol je Gerlachovský štít o nadmořské výšce 2 655 m ve Vysokých Tatrách.

Karpaty vznikly ve třetihorách alpínským vrásněním asi před 150 milióny let na podkladu pískovcových a břidlicových vrstev, ve čtvrtohorách v dobách ledových zformovaly hory ledovce. V Jižních Karpatech dotvořila krajinu vulkanická činnost.
Karpaty se dělí na Západní (Slovensko, Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Česká republika a Rakousko), Východní (Slovensko, Polsko, Ukrajina a Rumunsko) a Jižní (Rumunsko).
Zachovaly se tu mnohé rostlinné i živočišné druhy - žijí zde medvědi, vlci, rysi a jiná velká zvířata. Roste zde zejména buk, ale z dřevin i dub a jedle, mnoho rostlin je endemických.

V minulosti pokrývaly Karpaty asi z 80 procent buky a poslední zbytky porostů vydržely až do dnešní doby. Jedná se o unikátní oblast nesmírné hodnoty z hlediska zachování biologických procesů v pralesích. Původní les má 300 let staré stromy a vytváří biotop, jaký už jinde na naší planetě neexistuje. Nejvyšší buky mají výšku i 60 m a obvod několik metrů.

V roce 2007 byly bukové pralesy Karpat zapsány do seznamu světového přírodního dědictví UNESCO. Bylo zapsáno celkem 10 lokalit, z toho 4 leží na území Slovenska (Havešová, Rožok, Stužica - Bukovské vrchy, Vihorlat) a 6 na území Ukrajiny (Černá hora, Kuzijský masív, Rachovské hory, Stužica - Užok, Svidovec, Uholsko - Širokolužanský masív).
Na Slovensku leží 17% Karpat, na Ukrajině 11%.