Gotland je největší ostrov v Baltském moři a zároveň největší ostrov náležející Švédsku. Má rozlohu asi 3 140 km čtverečních, jeho délka je 176 km, šířka 50 km, obvod pobřeží asi 800 km. Nadmořská výška nepřesahuje 83 m.

Gotlandské podloží je tvořeno převážně korálovými útesy, které vznikly v období siluru před asi 400 miliony let. Často se vyskytující zkameněliny jsou proloženy vrstvami vápence a slínovce.
Ostrov vznikl asi před 10 000 lety. Moře formovalo vznikající pobřeží, korálové útesy byly odolnější než ostatní navrstvené horniny a když moře ustoupilo, zůstaly na pobřeží izolované vápencové útvary - rauky.
Na Gotlandu a přilehlém ostrůvku Farö je přes 20 raukových oblastí. Sloupovité kamenné útvary fantastických dosahují výšky několika metrů. Nejvyšší z nich je 12 m vysoká Panna, která se tyčí na 20 metrovém útesu nad mořem.

Asi 44 % rozlohy pokrývají lesy, jehličnaté i listnaté. Na části rozlohy jsou rašeliniště. Podnebí na ostrově je mírné a přímořské.
Skvělou a překrásnou světelnou atmosféru vytváří bílé vápencové pobřeží ozářené slunečními paprsky. Příkré útesy se střídají s písečnými plážemi, loukami a hustými lesy s vápencovými jezírky. Kouzlo ostrova dodávají růže a drobné gotlandské orchideje.

Těží a zpracovává se tu vápenec, na ostrově je rozvinutý cementářský průmysl.
Velká část ostrova je využívána zemědělsky, pěstuje se žito, oves, brambory, len, cukrová řepa. Z chovu převládají ovce, která je dokonce symbolem ostrova a je vyobrazena ve znaku.
Další částí obživy obyvatelstva je turistický ruch, který stále více nabývá na významu.

První lidé se objevili na Gotlandu již před 9 000 lety. Živili se lovem a rybolovem a bydleli jeskyních na pobřeží. Na začátku našeho letopočtu byl ostrov osídlen germánskými kmeny. Na Gotlandu v současnosti trvale žije asi 60 000 lidí. Hlavním městem je Visby, které je také prakticky jediným městem na ostrově. Dříve bylo důležitým obchodním centrem v oblasti, od roku 1995 je v seznamu světového dědictví UNESCO.