Kdo chce poznat ty nejskvělejší výtvory přírody, nesmí vynechat Norsko, které bývá často nazýváno nejkrásnější zemí Evropy. Charakter tamní málo dotčené přírody je navíc pro středoevropana exotický. Vrcholky pokryté sněhem, skalní stěny, ledovce, divoké řeky s průzračně čistou vodou, vysoké vodopády a dlouhé fjordy. Fjordy se vyskytují ještě na Novém Zélandu, tam je ale jejich okolí neobydlené a má tedy jiný ráz.

Za nejkrásnější norský fjord je považován majestátní, romantický a zásluhou Golfského proudu stále zelený Geirangerfjord, ležící uprostřed pohoří Sunnmöre. Není to sice nejhlubší fjord Norska, ale ledovce zde vytvořily malebnou přírodní scenérii, jaké se poutník jinde těžko naděje. Je také perfektní ukázkou vzniku žlabového údolí. To bylo po roztátí ledovců zaplaveno mořskou vodou.

Geirangerfjord patří k rozvětvenému systému Storfjordu. Ten je asi 110 km dlouhý a na některých místech více než 600 m hluboký. Ústí do Norského moře v blízkosti Alesundu.
Fjord Geiranger se odděluje pravoúhle od Sunnylvsfjordu směrem na východ. Je 16 km dlouhý, na některých místech téměř 400 m hluboký a přibližně 500 - 1000 m široký. Zařezává se do horské planiny, která byla vyhlazena ledovcem v době ledové. Z planiny vyčnívají ostré horské vrcholky, z nichž nejvyšší jsou Blöhorn (1738 m) a Söthorn (1778 m). Jedna část planiny je zaledněná. Na planině v blízkosti Geirangerfjordu je mnoho kotlin, vyhlazených ledovci. V nich se zadržuje voda z tajících sněhů, protéká hlubokými údolími a pak úzkými kanály nebo vodopády vtéká do fjordu.
V okolí jsou četné vodopády, z nichž nejznámější jsou Sedm sester, Nevěstin závoj a Kazatelna.

Východiskem turistických tras do okolí je obec Geiranger. Cestu je možno uskutečnit parníkem. Nezapomenutelným zážitkem je také výstup na vrchol hory Dalsnibba, odkud je za příznivého počasí neopakovatelný výhled na okolní horské štíty, ledovec Jostedalbreen a na Geiranger. Úžasný pohled v okolí skýtají rovněž staré farmy na téměř nepřístupných místech na úpatí skal vysoko nad vodní hladinou. Poslední z nich byla obývána ještě v roce 1961.