Andalusie je autonomní oblast na jihu Španělska. Má rozlohu přibližně 87 600 km čtverečních, tedy asi tak jako Portugalsko. Geograficky je Andalusie nesmírně rozmanitou zemí. Rozkládá se od Středozemního moře až k pobřeží Atlantského oceánu.

Na severu se nachází pohoří Sierra Morena, na východě Sierra de Segura, na jihu pak pohoří Cordillera Penibética a Sierra Nevada.
Od východu k západu protíná Andalusii dlouhé údolí řeky Guadalquivir. Východ je vyprahlý s polopouštní vegetací, na západě protéká Guadalquivir bažinami a mokřinami.
Při deltě řeky Guadalquivir se nachází Coto de Doňana, jediný národní park na území Andalusie. Je tvořen systémem pramenů, potoků a bažin, plážemi, dunami, pahorky a křovisky, kde žije mnoho druhů vodního ptactva a dravců.
Jižní část podél pobřeží je vyplněna pásmem horských hřbetů Bétického masívu, který na západě v pohoří Sierra Nevada dosahuje výšky 3 478 m nad mořem. Délka pobřeží je 812 km.
Na západ až k portugalské hranici je pobřeží divočejší s bílými plážemi, na východě jsou pak velká turistická letoviska s písčitými i oblázkovými plážemi. Ty přechází za Málagou v Costa Tropical s malými písčitými plážemi oddělenými od sebe skalními útesy. Pobřeží Costa de Almería kolem mysu Cabo de Gata je tvořeno skalními útesy a oblázkovými plážemi s pásy pouštního písku navátého z vnitrozemí.

Podnebí v Andalusii je suché a teplé. V zimě je průměrná teplota přibližně 16 °C, léto je velmi horké. Nejvíce prší od října do dubna, v horách Sierra Morena a Sierra Nevada dokonce padá sníh. Půda je zde velmi úrodná, jsou tu ale poměrně malé zásoby vody a v kraji je velká nezaměstnanost.

Administrativně se Andalusie dělí na 8 provincií. Na severu hraničí s Extremadurou a Kastilií-La Manchou, na východě s Murcií, na jihu se Středozemním mořem a Gibraltarem, na jihozápadě s Atlantským oceánem, a na západě s Portugalskem.

Název Andalusie pochází z arabského Al Andalus, což bylo označení části Pyrenejského poloostrova pod arabskou nadvládou.
Na rozvoj oblasti mělo velký vliv nesmírné nerostné bohatství. Ve starověku byla oblast osídlena iberskými kmeny, v 1. tisíciletí př. n. l. bylo údolí Guadalquiviru a Guadiana centrem původní tartéské kultury. Později se v této oblasti usadili Féničané, Kartaginci a Římané. Roku 711 ovládli oblast Arabové. Ti zde rozvinuli zemědělství, zavedli například pěstování rýže a jiných subtropických rostlin. Po porážce muslimů roku 1212 se Córdobského emirátu zmocnil emirát Granada, roku 1236 ho ovládla Kastilie, roku 1462 získala Kastilie i Gibraltar. Začalo pronásledování muslimského i židovského obyvatelstva a došlo k hospodářskému i kulturnímu úpadku oblasti.
Po objevení Ameriky se dostávalo do země obrovské bohatství a hlavní město Sevilla, překladiště zboží z kolonií do Evropy, se stalo nejbohatším evropským městem.
Další rozvoj nastal až v 19. století. Roku 1833 došlo ke správní reformě, při níž bylo území Andalusie rozděleno na současných 8 provincií. Koncem 70. let 20. století získala Andalusie rozsáhlou autonomii.
Andalusie je známá svou maurskou architekturou. K nejznámějším stavbám patří paláce Alhambra v Granadě, mešita v Córdobě a věže Torre del Oro a Giralda v Seville.