S touto prací soutěžil Pavel Bokr, student příbramské průmyslovky,
na regionální soutěži QUIDEX 98
Petrografický a paleontologický popis zahořanských vrstev

( stručný popis projetku )

Zahořanské vrstvy náležící barrandienskému sinklinoriu Českého masívu se táhnou od Hořovic až za Prahu, kde jsou překryty Českou křídovou tabulí.

Vrstvy zahořanského souvrství jsou výhradně tvořeny sedimentárními horninami ordovického stáří. Jsou to hlavně břidlice a prachovce a dále pak v menším množství droby, pískovce a křemence. Tyto vrstvy obsahují místy pelokarbonátové polohy. Většinou jde o vrstvy s jemnější zrnitostí a barvou od středně světlé až po tmavou. Prachovce obsahují více křemene než jílovité břidlice, obsahují živce, což nasvědčuje, že jde o tzv. nevyzrálou horninu, tzn, že úlomky minerálů, které horninu tvoří prošly velice krátkým transportem a nebyly intenzivně větrány. Jílovité břidlice jsou hrubé a slídnaté, obsahují směs jílových nerostů společně s úlomkovitým křemenem.

Fosiliérní jsou hlavně břidlice, prachovce a pelokarbonátové čočky či konkrece. V drobách a pískovcích jsou fosilie spíše vzácné. Fosilie těchto vrstev se částčně shodují s faunou jiných souvrství stupně beroun. V zahořanském souvrství se nejhojněji nachází tyto fosilie:

TRILOBITI: Dalmanitina proeva (fragmentální), Marolithus ornatus, Selenopeltis buchi, Actinopeltis, Stenopareia, a další.
RAMENONOŽCI: Aegiromena aquila aquila, Heterorthina notata a další.
MLŽI: Synek antiquus, Ctenodonta bohemica aj.
PLŽI : Sinuitospsis neglecta, Lophospira viator aj.
JABLOVCI: - patří do kmene ostnokožců a právě jablovci zazanamenávají v ordoviku největší rozkvět a většinou se dají nalézt celí, protože jablovci byli ke dnu přichyceni, z toho plyne, že nemohou být přeplaveny. Aristocystites bohemicus, Codiacystis bohemica, který může tvořit krátery tzv. "kráterina" nebo méně hojný arachnocystites. Dále je zde v menší míře zastoupena skupina medůzovců např konuláriemi, terčovci. Dále se zde vyskytují mechovky, hyoliti, graptoliti a různé jiné skupiny živočichů.

V zahořanském souvrství jsou zastoupeny výhradně sedimentární horniny s velmi hojnou faunou, která zde oživovala ordovické moře zhruba před 445 miliony lety, kdy se tyto vrstvy ukládaly. Ať už pozůstatky schránek živočichů nebo stopy o jejich činnosti např. pohybu, hrabání, atd. - tzv. ichnofosilie anebo jiné stopy svědčí o bohatém životě. Právě proto by měly být tyto lokality nadále chráněny a zachovány do budoucna.