 (1889 -1982) |
Moje nejoblíbenější součástka v televizním přijímači je - vypínač. |
Vladimír Kosma Zworykin
(1889 -1982) |
Moje nejoblíbenější součástka v televizním přijímači je - vypínač. |
Vladimír Kosma Zworykin se narotil 30. července 1889. Tento rodák z Muromu (asi 300 km východně od Moskvy) v Rusku, žák petrohradského profesora Borise Rosinga, emigroval do Spojených států v roce 1919 a také přistál pod mrakodrapy s prázdnýma rukama. Mohl však nabídnout velké znalosti, výjimečný pracovní elán a lásku k televizi.
Jeho prvním velkým činem v novém domově byl objev základních principů dnes už famózního ikonoskopu, snímací elektronky. Pak začal pracovat na plně elektronickém televizním řetězci. V té době byla totiž televize převážně mechanickooptickou záležitostí.
První článek elektronického televizního řetězce, nové elektronické “oko” měl tedy Zworykin již promyšlen, poslední článek – obrazovou elektronku – musel teprve pracně vyvíjet.
Dne 29. prosince 1923 vyplnil dr. Zworykin patentovou přihlášku na ikonoskop a v roce 1924 rozřešil základní prvky kineskopu. Přesvědčení, že je na správné cestě, vybičovala jeho úsilí do krajnosti a 18. listopadu roku 1929 byla jeho práce korunována vrcholným úspěchem. V RCA dokončil a předvedl televizní zařízení, které všechny mechanickooptické aparatury s jejich motory a rotujícími kotouči ve všem předčilo. Snímání bylo elektronické a reprodukce byla elektronická.
Zworykinova cílevědomá a nadšená práce jako šéfa výzkumných laboratoří RCA vedla k mnoha dalším důležitým vynálezům, zejména v oboru využití sekundární emise elektronů: k násobičům, superikonoskopu a superortikonu. Intenzívní studium elektronové optiky pak až k elektronovému mikroskopu.
Dr. Zworykin přispěl nemalou měrou i k vítězství ve druhé světové válce. Již v roce 1934 sestavil plán palubního televizního systému, sloužícího k navádění rádiem řízených střel. Díky nepřetržitému vývoji mohly být řízené střely použity ještě před dnem vítězství nad Japonskem. Za války řídil vývoj noktovizorů – puškohledů citlivých na infračervené záření, umožňujících střelbu v noci – a paměťových elektronek. Později pracoval také v oboru elektronických počítačů, lékařských elektronických přístrojů atd.
Nesmírné pracovní nadšené tohoto zakladatele moderní televize bylo mimo jiné motivováno jeho nadějí, že televize bude sloužit především ke vzdělání, výchově a ke vzájemnému pochopení. Bohužel už při svých 85. narozeninách v roce 1975 byl nucen vyslovit zklamání nad americkými televizními programy. Co by asi říkal dnes seriálovému braku a znepřístupnění vzdělávacích pořadů kódováním?
Vladimír Kosma Zworykin zemřel 29. července 1982.
