Jan Žižka z Trocnova se narodil přibližně v roce 1370 zemanské rodině. V mládí byl zraněn a přišel o jedno oko. V hospodaření se mu nedařilo. Ze začátku 15. století se Jan Žižka spolu s ostatními nižšími šlechtici vyznamenal v boji proti rodu Rožmberků. Rovněž se zúčastnil bojů proti Řádu německých rytířů v Polsku a v bitvě u Grunvaldu. Stal se tvůrcem taktiky vozové hradby. V roce 1412 vstoupil Jan Žižka do služeb Václava IV. Byl ovlivněn učením Mistra Jana Husa, jehož myšlenky hájil. Roku 1419 bojoval již jako husitský vojevůdce v okolí Plzně. Poté opustil Plzeň. 25. 3. 1420 dovedl Jan Žižka k vítězství husitské vojsko v bitvě u Sudoměře. Když husité založili své město Tábor, stal se Žižka jedním z předních představitelů husitů. Po vyhlášení křižácké války císařem Zikmundem se husité vydali na pomoc Praze, kde 14. 7. 1420 zvítězili pod Žižkovým vedením v bitvě na Vítkově. V roce 1421 přišel v bitvě u hradu Rábí o druhé oko. Avšak i jako slepý dokázal dále být vojevůdcem a úspěšně řídit bitvy na základě popisu krajiny a situace. Zvítězil se svým vojskem v bitvě u Havlíčkova Brodu proti křižáckým vojskům (1422), v bitvě u Hradce Králové (1423), v bitvě u Malešova (1424). Poté dovedl k vítězství husity u Kouřimi, Nymburka, Českého Brodu. Jan Žižka, geniální vojevůdce, přední představitel husitského hnutí, nejslavnější epochy českých dějin, zemřel 11. října 1424 při obléhání Přibyslavi. ***
Zdroje: |
