Profesor Emil Votoček se narodil 5. 10. 1872 v Hostinném jako syn velkoobchodníka s papírem. Studoval v Praze obchodní akademii, poté si ale vybral studium chemie. Absolvoval českou techniku a odešel do barvířské školy v Mylhúzách, kde se věnoval experimentální chemii. Právě zde vytvořil Votočkovo činidlo, které se využívá v analytické chemii. Potom Emil Votoček odešel do Göttingenu, kde ho profesor Tollens zasvětil do chemie cukrů. Tomuto odvětví se pak věnoval téměř celý život.

V roce 1895 začal pracovat na pražské technice jako asistent, v roce 1905 se stal docentem a roku 1907 řádným profesorem experimentální organické i anorganické chemie. Přednáškám se věnoval až do roku 1939, kdy byly české školy zavřeny německými nacisty.

Světového uznání dosáhl svými pracemi v chemii cukrů. Několik cukrů objevil a stanovil také názvosloví pro metylpentózy, které bylo přijato mezinárodně. Pracoval však i v jiných oblastech chemie - v analytické chemii vypracoval novou metodu merkurimetrického stanovení halogenů, sestavil řadu důmyslných přístrojů a podobně. Nesmírně se zasloužil o české chemické názvosloví, které vytvořil spolu s A. Sommerem - Baťkem a také jej prosadil. Právem je považováno za nejdokonalejší a nejdůmyslnější chemické názvosloví v národním jazyce vůbec.

Jeho vědecká činnost z oblasti organické, anorganické a analytické chemie vydobyla světový věhlas české vědě. V roce 1929 založil spolu s Jaroslavem Heyrovským, profesorem chemie na Univerzitě Karlově a nositelem Nobelovy ceny za chemii, reprezentační časopis Collection of Czechoslovak Chemical Communications, který dnes přináší vědecké práce českých a zahraničních chemiků publikované v anglickém jazyce.

Byl mu udělen doktorát mnoha významných univerzit, stal se důstojníkem francouzské Čestné legie. Spolu s Karlem Andrlíkem a Břetislavem Šetlíkem byl prvním zástupcem Československé společnosti chemické v Mezinárodní unii pro čistou a užitou chemii.

Profesor Votoček byl rovněž vynikajícím pedagogem. Patnáct let přednášel chemii anorganickou a třicet let chemii organickou. Je autorem řady učebnic, které vychovaly několik generací chemiků. Mezi jeho žáky patří například takoví významní chemici jako R. Lukeš a O. Wichterle.

Kromě jeho vědecké činnosti je znám rovněž jako hudebník. Uměl hrát na několik hudebních nástrojů, složil asi 70 uznávaných uměleckých děl - písní a skladeb pro klavír a malé soubory. Byl rovněž výborným filologem, hovořil plynně sedmi jazyky, vyznal se v lexikografii, frazeologii, je autorem různých odborných překladů a několika slovníků.

Profesor Emil Votoček zemřel 11. 10. 1950 v Praze.