Italský fyzik Jan Evangelista Torricelli se narodil 15. 10. 1608 ve Feanze. Byl sirotek, kterého vychovával jeho strýc. Stal se žákem Galilea Galileiho a později také jeho nástupcem na místě dvorního matematika na dvoře velkovévody toskánského.

Torricelli zkoumal účinky zemské tíže na kapaliny. Nalezl vztah pro rychlost výtoku otvorem ve stěně nádoby, podobný jako platí pro rychlost volného pádu. Roku 1641 vydal dílo Trattato del moto o základech hydrodynamiky.

Torricelli prováděl pokusy s atmosférickým tlakem vzduchu. Nesouhlasil s aristotelovskou představou horroru vacui a zavedl fyzikální pojem atmosférický tlak vzduchu. Provedl známý pokus s trubicí naplněnou rtutí. Ne všichni však vzduchoprázdnu nad rtuťovým sloupcem věřili. Příznivce Aristotela ani Descarta pokus nepřesvědčil a tvrdili, že sklo má velmi jemné póry, jimiž mohou pronikají paprsky světla, magnetu a jiné částice hmoty. S Torricellim přišel konec představy o vzduchu jako beztížné substanci ve smyslu antického učení o čtyřech živlech.

Své závěry však nezakládal jen na pokusech, byl rovněž vynikajícím matematikem a napsal knihu Quadratura parabolae et Solido hyperbolico acuto, ve které se věnoval analytické geometrii.

Roku 1644 vynalezl Jan Evangelista Torricelli rtuťový barometr. Pokoušel se i o konstrukci rtuťového teploměru.

Jan Evangelista Torricelli zemřel 25. 10. 1647 ve Florencii.