Antonín Strnad se narodil 10. 8. 1746 v Náchodě. Absolvoval gymnázium v Hradci Králové, v roce 1773 začal studovat matematiku, fyziku a astronomii na Univerzitě Karlově v Praze. Byl žákem zakladatele observatoře v Klementinu Josepha Steplinga a po jeho smrti v roce 1778 nastoupil na katedře jako mimořádný profesor matematické a fyzikální geografie. V roce 1781 se stal ředitelem hvězdárny, roku 1792 děkanem filozofické fakulty a roku 1795 rektorem univerzity. Účastnil se založení Královské české společnosti nauk a v letech 1787 - 1788 byl předsedou.

Už po absolvování gymnázia se zabýval meteorologickým měřením. Jsou dochována jeho měření od roku 1775 a v Klementinu jsou od té doby pravidelná měření prováděna. Antonín Strnad je tedy zakladatelem meteorologických měření u nás.
Má zásluhu i na zřizování dalších meteorologických stanic v Čechách, například v Telči, Žatci, v Plané u Mariánských lázní, Chocni, Žitenicích i jinde. Zabýval se také měřením magnetického pole Země a pozorováním meteorů.
Antonín Strnad byl členem Mannheimské meteorologické společnosti, která po roce 1781 podporovala vznik mezinárodní sítě meteorologických stanic na severní polokouli.

Antonín Strnad byl sekretářem České učené společnosti. Napsal mnoho vědeckých spisů s matematickou, fyzikální a astronomickou tématikou. Jako vlastenec podporoval národní obrození.

Rovněž jeho zásluhou byl zachráněn orloj na Staroměstském náměstí, který byl v dezolátním stavu a magistrát ho chtěl dát do šrotu. Antonín Strnad však jako vlastenec a člověk se smyslem pro kulturu a historické hodnoty prosadil u magistrátu, aby uvolnil finanční prostředky na opravu orloje, ke které došlo v letech 1787 - 1791. Právě díky Antonínu Strnadovi a hodináři Šimonu Landspergerovi se mohou lidé z celého světa potěšit touto proslulou památkou, kterou nevynechá žádný zahraniční turista.

Antonín Srnad zemřel 23. 9. 1799 v Sazené.