Josef Šolín se narodil roku 1841. V letech 1854 - 1860 studoval na nižší reálce v Chrudimi. Později přešel na vyšší reálku do Prahy, kde studium ukončil v roce 1860. Poté pokračoval ve studiu na pražské technice a na filozofické fakultě v Praze.

Čtyři roky byl asistentem deskriptivní geometrie, po rozdělení pražské polytechniky na českou a německou roku 1869 se stal docentem stavební mechaniky na polytechnice české, v roce 1870 honorovaným docentem na české technice. Roku 1873 byl jmenován mimořádným, roku 1876 řádným profesorem stavební mechaniky.

Třikrát byl zvolen rektorem České vysoké školy technické v Praze - v letech 1879 - 1880, 1889 - 90 a 1905 - 1906. Jedenáctkrát byl odborovým přednostou. Od roku 1904 byl Josef Šolín řádným členem Královské české společnosti nauk, od roku 1890 řádným členem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, v letech 1891 - 1899 byl jejím generálním sekretářem. Byl rovněž členem mnoha dalších vědeckých organizací.
Roku 1896 mu byl udělen Řád Železné koruny III. třídy, roku 1904 byl povýšen do hodnosti dvorního rady a jmenován čestným doktorem technických věd. Neocenitelné zásluhy získal i jako vrchní redaktor technického odboru Ottova slovníku naučného.

Je autorem mnoho prací věnované technickým a mechanickým problémům napsal i práce matematické.

Josef Šolín zemřel roku 1912.