František Slavík se narodil 18. 8. 1876 v Kutné Hoře. V letech 1895 - 1899 studoval přírodní vědy, chemii a fyziku na univerzitě v Praze. V roce 1899 se stal doktorem filozofie. Potom studoval krystalografii v Mnichově, vyučoval na několika gymnáziích v Praze. Už od roku 1906 pracoval na pražské univerzitě, v roce 1916 se stal řádným profesorem mineralogie a ředitelem mineralogického ústavu na pražské české univerzitě.
Roku 1922 se stal členem České akademie věd a umění, o rok později členem Královské české společnosti nauk a následujícího roku členem Masarykovy akademie práce. V letech 1924 - 1925 byl děkanem přírodovědecké fakulty a v letech 1937 - 1938 rektorem Karlovy univerzity.

Po nástupu fašismu se pracovníci ústavu Ulrich, Nováček, Slavík a další zúčastnili protinacistického odboje. V roce 1943 byl Slavík se svojí manželkou Ludmilou Slavíkovou-Kaplanovou zatčen za odbojovou činnost a do roku 1945 vězněn v koncentračních táborech Osvětim a Buchenwald.
Po skončení války se opět věnoval pedagogické a vědecké práci. Rovněž se podílel na založení Československé akademie věd a pustil se spolu s bývalými žáky do obnovy mineralogického ústavu, který vedl až do roku 1947. V roce 1952 byl jmenován akademikem ČSAV stal se prvním předsedou II. sekce ČSAV.

Byl rovněž činný také v Královské české společnosti nauk, v roce 1905 byl zvolen jejím mimořádným členem, v roce 1923 členem řádným. Byl členem Masarykovy akademie práce a předsedou jejího I. odboru, členem Československé národní rady badatelské, Učené společnosti Šafaříkovy v Bratislavě, Komitétu pro přírodovědecký výzkum Čech a mnoha dalších organizací.

František Slavík byl vynikajícím světově uznávaným mineralogem, petrografem a geologem a je považován za zakladatele české geochemické školy. Ve svých pracích se zabýval speciální a regionální mineralogií a petrografií. Napsal přes 500 původních prací, z nichž mezi nejvýznamnější patří Metalogenese Železných hor, Úvod do speciální mineralogie a Vznik a výskyt nerostů, je spoluautorem učebnice Mineralogie. Jeho vědecká činnost byla uznávána v celé Evropě. Je také nositelem mnoha vyznamenání a ocenění.

František Slavík zemřel 27. 1. 1957 v Praze.