August Jan Bedřich Seydler se narodil 1. 6. 1849 v Žamberku. Po maturitě na pražském piaristickém gymnáziu pokračoval v roce 1867 ve studiu matematiky a filozofie na filosofické fakultě Karlo-Ferdinandovy university. Zájem o matematiku a hlavně o astronomii se u něho projevil už v době studia na gymnáziu.

V roce 1868 měl už možnost pracovat v laboratoři c.k. fyzikálního ústavu, roku 1870 se stal asistentem na pražské hvězdárně, v roce 1871 získal doktorát filozofie a v dalším roce se habilitoval v oboru fyzika.
I přes náročné studium a vynikající výsledky ještě stihl věnovat se studiu jazyků - němčině, francouzštině, italštině a angličtině, jejichž znalosti mu pak umožnily přečíst si v originále díla Newtona, Huygense, Laplace, Lagrange a jiných vynikajících vědců. Věnoval se i filozofii. V roce 1881 se stal mimořádným, v roce 1885 pak řádným profesorem matematické fyziky a teoretické astronomie na pražské univerzitě. Po rozdělení univerzity přešel na českou větev.

Zabýval se speciálními problémy matematiky, fyziky a astronomie, ale zajímaly ho i filozofické otázky vědeckého poznání problematiky dějin vědy, logiky vědeckého poznání a klasifikace věd.
Byl členem Jednoty českých matematiků, od roku 1884 členem KČSN, od roku 1890 řádným členem ČAV.

Význam vědecké činnosti Augusta Seydlera je mezinárodní. Byl prvním profesorem astronomie na české universitě, do té doby neexistovala ani literatura v češtině z tohoto oboru. Seydler byl nucen vytvořit pro teoretickou astronomii českou terminologii, která se udržela prakticky dodnes.

Mezi nejvýznamnější jeho práce patří třísvazkové Základové theoretické fysiky, poslední díl vydal a doplnil F. Koláček. Kromě toho publikoval různé statě v Časopise českých matematiků, Sitzungsberichte der kaiserlichen Akademie der Wissenschaften in Wien, v Pojednáních KČSN, v Athenaeu a populární články v Květech a Živě.

August Jan Bedřich Seydler zemřel 22. 6. 1891 v Letné u Prahy.