Josef Schulz se narodil 11. 4. 1840 v Praze. Studoval ve Vídni. Zpočátku pracoval jako samostatný architekt, na české technice se stal asistentem, v roce 1878 pak profesorem architektury. Ve svých pracích vycházel z romantického historismu, používal i prvky domácího románského a gotického umění. Nejvíce inspirací ale čerpal z italské novorenesance, jejíž prvky uplatňoval v návrzích budov i interiérů. Snad právě v důsledku přílišného zajetí renesance se nedokázal dostat na úroveň svého současníka architekta Josefa Zítka. Zabýval se i zahradní architekturou a restaurátorstvím.

Josef Schulz dokončil stavbu Národního divadla právě po Zítkovi, kterému bylo vyčítáno, že zanedbal protipožární opatření a od projektu odstoupil. Společně s ním navrhl budovu Rudolfína, nejznámějšího pražského koncertního sálu. Vyhrál konkurz na stavbu nové muzejní budovy Národního muzea. Další z významných Schulzových děl je budova Uměleckoprůmyslového muzea z let 1897 - 1899 s bohatě ozdobenými členitými střechami a zdobenou fasádou. Byl členem České akademie věd a dvorním radou.

Josef Schulz zemřel 15. 7. 1917 v Praze.