Karel Schinzel se narodil 14. 8. 1860 v Edrovicích u Rýmařova jako syn hostinského a dcery zemědělského hospodáře. V roce 1896 se rodina přestěhovala do Opavy, kde se jeho otec z existenčních důvodů začal zabývat výrobou a prodejem žaluzií a Karel měl otcovu živnost převzít.

V Opavě vystudoval dvouletou obchodní školu, ale velmi se zajímal o chemii. Po studiu nastoupil jako účetní v chemické továrně Gustava Hella v Komárově, kde měl příležitost experimentovat ve výrobních postupech fotografie. V roce 1905 podal patentní přihlášku, týkající se postupu vyhotovení barevných fotografií a byl mu udělen rakouský patent.

Hellova firma mu umožnila dále studovat a přeložila ho do vídeňské pobočky. Ve Vídni vystudoval gymnázium a pak Vysokou školu technickou. V roce 1912 získal titul inženýra. Potom se vrátil do továrny v Komárově, za války byl ale přidělen k výrobě třaskavin, na jejichž výzkumu pracoval u firmy Wetzler et Co. v Brucku- Kyralhydě. Napsal disertační práci o získání manitu a sorbitu pro výbušniny. V roce 1919 byl na vídeňské technice promován na doktora technických věd. V roce 1922 se odstěhoval do Opavy, kde si založil chemickou výzkumnou laboratoř.

Karel Schinzel přihlásil celkem asi 250 svých patentů, pojednávajících o barevné fotografii, zvukovém filmu, tiskařské technice, rentgenofotografii.
Jeho schopností si všimly firmy Agfa a Kodak. Firma Kodak koupila od Schinzela celkem 27 patentů a v roce 1937 pro ni pracoval v Rochesteru a v Londýně. Ze Schinzelova systému třívrstvé barevné fotografie upraveného dalšími výzkumy a převzatého firmou tak vznikl světoznámý systém Kodachrom.

V roce 1938 se usadil v Badenu nedaleko Vídně. Zde ho však postihla katastrofa - při bombardování Badenu byla zničena jeho výzkumná laboratoř i knihovna s mnoha zápisky a výkresy. Jeho další práci pak znemožnilo náhlé oslepnutí.
Přínos Karla Schinzela vědě je světového významu.

Karel Schinzel zemřel ve Vídni 23. 11. 1951.