Peter J. Safar

(1924-2003)

“Jsme jen krátkodobí návštěvníci na planetě Zemi.”

Peter J. Safar, otec umělého dýchání, se narodil roku 12. dubna 1924 ve Vídni. Oba jeho rodiče byli lékaři. Vyrůstal v lékařském prostředí a tak jeho rozhodnutí stát se lékařem bylo jednoznačné. Ale v době hitlerovského Německa, které anexovalo Rakousko, to nebylo jednoduché. Vzhledem k židovskému pozadí dědečka z matčiny strany totiž nemohl být podle nacistických zákonů považován za “árijce”. Musel použít několik triků a přátel, aby nebyl poslán s německými vojenskými silami ke Stalingradu.

V roce 1943 začal studovat lékařství na vídeňské univerzitě. Po jejím ukončení odešel na yalskou univerzitu, potom do pennsylvanie. V roce 1952 se se svou ženou odstěhoval do Limy v Peru. Tam vytvořil první anesteziologické oddělení v zemi. Po dvou letech se přestěhoval do Baltimore, kde vybudoval druhé anesteziologické oddělení.

Safarův zájem se soustředil na resuscitaci mimo nemocnici, na první pomoc lidmi bez lékařského vzdělání. Začal v roce 1957 a dokumentoval tři první kroky potřebné k záchraně lidského života (uvolnění dýchacích cest, dýchání z úst do úst a pasivní masáž srdce).

Ve volných chvílích hrál na klavír a rád poslouchal komorní hudbu.

Začátkem 80. let 20. stol. založil Mezinárodní resuscitační výzkumné středisko, které vedl až do roku 1994.

Peter J. Safar, jehož resuscitačními metodami se podařilo zachránit bezpočet lidských životů, zemřel 5. srpna 2003 ve věku 79 let.