Ernst Ruska se narodil 25. prosince 1906 v Heidelbergu. Vystudoval elektrotechniku v Mnichově a v Berlíně. Od roku 1928 se zajímal o problematiku magnetického pole, které je ovlivňováno elektrickým proudem. Snažil se využít vlnového charakteru elektronů a zkoušel ovlivnit svazek elektronů magnetickým polem a takto ho zaostřit. Po mnoha pokusech spolu s německým fyzikem Maxem Knollem sestrojil v roce 1931 elektronový mikroskop, který dosahoval 400 násobného zvětšení. Vycházel přitom především z prací teoretického fyzika a zakladatele vlnové mechaniky Louise de Broglie. Mnohem větší zvětšení oproti mikroskopům optickým spočívá v tom, že vlnová délka elektronů je mnohem menší než vlnová délka viditelného záření. Elektronové mikroskopy dosahují v současnosti zvětšení více než 2 000 000x. Na konci 30. let 20. století již vznikly v Ústavu elektronové optiky elektronové mikroskopy, které byly plně použitelné pro vědeckou práci a byly určeny k prodeji. Elektronový mikroskop se stal nepostradatelným pomocníkem v biologii, medicíně, fyzice, ke zkoumání struktury materiálů a v mnoha dalších vědních obrech. Činnost Ústavu, která byla během války omezena, byla opět obnovena už v roce 1945. V létech 1937 – 1955 pracoval Ernst Ruska v laboratořích Siemens, kde se vyráběl elektronový mikroskop Elmiskop 1 a který byl používán k vědecké práci po celém světě. V roce 1955 byl jmenován ředitelem Institutu pro elektronovou mikroskopii při Fritz Haberově institutu. V létech 1957 – 1972 vyučoval na berlínské technice. V roce 1986 byla Ernstu Ruskovi spolu s Gerdem Karlem Binningem a Heinrichem Rohrerem udělena Nobelova cena za fyziku za práce na poli elektronové optiky. Ernst Ruska zemřel 27. května 1988. * * *
Použito materiálů: |
