Vladimír Remek se narodil 26. září 1948 v Českých Budějovicích. Vystudoval střední školu v Čáslavi, od roku 1966 studoval ve Vyšším leteckém učilišti v Košicích. Zde létal na cvičných letounech L-29 Delfín. Po ukončení studia v roce 1970 nastoupil k leteckému útvaru v Českých Budějovicích. V roce 1972 začal studovat na Vojenské letecké akademii Jurije Alexejeviče Gagarina v Moskvě. Poté se v roce 1976 vrátil k leteckému útvaru do Českých Budějovic. V roce 1976 se účastnil výběru kandidátů pro kosmický let a od prosince tohoto roku se začal připravovat ve Hvězdném městečku u Moskvy na kosmický let. Výcviku se rovněž účastnil další český kandidát Oldřich Pelčák. K letu kosmické lodi Sojuz 28 byl nakonec vybrán Vladimír Remek, v té době kapitán ČSLA. Velitelem lodi byl sovětský kosmonaut plukovník Alexej Gubarev. Jednalo se o první mezinárodní posádku v programu Interkosmos. Let se uskutečnil od 2. 3 – 10. 3. 1978. Posádka pracovala na palubě orbitálního komplexu Saljut 6 spolu s jeho základní posádkou, kterou tvořili Jurij Romaněnko a Georgij Grečko. Celková délka letu činila 190 hodin a 18 minut. Vladimír Remek se tak stal prvním československým kosmonautem, ale i prvním kosmonautem s jiným občanstvím než SSSR a USA. V letech 1978 – 1985 pracoval Vladimír Remek jako vedoucí pracovník ve výzkumném vojenském pracovišti v Praze-Kbelích. V roce 1985 absolvoval Vojenskou školu Generálního štábu SSSR v Moskvě. Jako vojenský pilot ČSLA byl zaměstnán do roku 1990, v letech 1990 - 1995 byl ředitelem ve Vojenském muzeu letectví a kosmonautiky v Praze-Kbelích. V červnu 1995 odešel z armády. Po odchodu do zálohy v hodnosti plukovníka se stal obchodním zástupcem ČZ Strakonice v Moskvě. Do roku 2004 byl vedoucím obchodně-ekonomického úseku Velvyslanectví ČR v Moskvě. V roce 2004 byl Vladimír Remek zvolen poslancem Evropského parlamentu, kde zasedá ve výborech pro průmysl, výzkum a energetiku (jako člen), pro dopravu a cestovní ruch (jako náhradník), je členem delegace pro parlamentní spolupráci EU - Rusko a delegace pro vztahy s Jihoafrickou republikou (jako náhradník). Hodlá se věnovat zejména oblasti energií jako zásadnímu faktoru dalšího rozvoje v Evropě s ohledem na budoucnost jaderné energetiky i všech druhů alternativních energií, vědě a výzkumu s prioritami kosmických programů a nových technologií včetně otázek dopravy a také otázkám spolupráce EU a Ruska, které se často prolínají s výše uvedeným zaměřením. Je po něm pojmenována planetka č. 2552, objevená na Kleti. Kromě letectví se zajímá také o motorismus, literaturu a akvaristiku. * * * Zdroje: |
