Josef Maxmilián Petzval se narodil 6. 1. 1807 ve Spišské Belé. Chodil do školy v Kežmarku, pak do gymnázia v Podolínci a v Levoči, středoškolská studia ukončil v lyceu v Košicích. Absolvoval technickou školu v Budapešti, kde se později stal docentem matematiky. V roce 1832 obhájil doktorát filozofie, v roce 1837 přešel na univerzitu ve Vídni, kde byl jmenován řádným profesorem matematiky. Zde přednášel přibližně 40 let.

Věnoval se akustice, matematické teorii hudebních nástrojů, balistice, analytické mechanice a vypracoval projekty plavebního kanálu okolo Pešti.
Nejvýznamnější jeho práce jsou z oboru optiky. Zdokonalil daguerrotypii, zabýval se anastigmatickým objektivem. Vypracoval teorii objektivu s mimořádnou světelností a spočítal mnoho prakticky využitelných objektivů. Ovlivnil tak nesmírně vývoj fotografie a kinematografie. Jeho výzkumy v optice jsou světového významu.
Spolupracoval s vídeňským optikem Voigtlängerem, který pro něj čočky brousil a sestavoval objektivy. Voigtlänger později založil firmu, která vyráběla objektivy na základě Petzvalových výzkumů.

Za svou vynikající práci obdržel Josef Petzval mnoho ocenění. Od roku 1846 byl dopisujícím a od roku 1849 řádným členem vídeňské akademie věd. Byl vyznamenán řádem Františka Josefa. Jednota českých matematiků ho roku 1881 zvolila za čestného člena. Po smrti se však na něj zapomnělo.

Jako člověk byl samotářské povahy, ve Vídni se dokonce ubytoval ve zrušeném klášteře a mezi lidmi byl považován za podivína. Na univerzitu jezdil na koni a byl výborný šermíř.

Josef Petzval zemřel 19. 9. 1891 ve Vídni.