Francouzský fyzik Jean Baptiste Perrin se narodil 30. září 1870. Vystudoval École Normale Supériuere v Paříži a pak absolvoval univerzitu v Paříži, kde v letech 1894 – 1897 působil jako asistent fyziky. V roce 1901 se stal profesorem fyzikální chemie. Od druhé světové války žil v USA. Perrinovy vědecké práce se vzhledem k jeho zájmům pohybují v oblasti fyzikální chemie. Úvodem své vědecké dráhy zkoumal rentgenové a katodové záření a v roce 1895 dokázal na základě teorie C. F. Varleyho a E. Goldsteina, že katodové paprsky jsou tvořeny elektrony. Pokusil se určit množství těchto částic, dříve se to však povedlo J. J. Thomsonovi. Jean Baptiste Perrin rovněž zkonstruoval přístroj pro pozorování elektroosmózy a zkoumal procesy radioaktivního rozpadu.
Okolo roku 1908 začal
Perrin studovat Brownův pohyb - neuspořádaný pohyb částeček v
kapalině. Na základě Brownova pohybu velmi drobných částeček pryskyřice
ve vodě vypočítal Avogadrovo číslo - NA, tj. počet částic
v chemicky stejnorodém tělese o látkovém množství jeden mol. Perrin
dokázal, že Brownův pohyb je následkem tepelného pohybu molekul a svými
pokusy tak experimentálně potvrdil správnost Einsteinovy a
Smoluchowského teorie tohoto pohybu. Díky právě vynalezenému
ultramikroskopu mohl Perrin pečlivě pozorovat chování těchto
částeček v kapalině a poskytnout tak experimentální potvrzení
Einsteinových úvah. Perrin tak jako vůbec první spolehlivě určil
velikost atomů a molekul na základě vizuálního pozorování. Perrinova
práce tak povýšila atomy z hypotetických objektů na pozorovatelné
částice, jejichž existence je nepopiratelná. Za tyto úspěchy byl v roce
1926 odměněn Nobelovou cenou. |
