Jan Ondřejův, zvaný Šindel, se narodil přibližně v roce 1375 v Hradci Králové. V roce 1399 se stal mistrem Pražské univerzity, roku 1406 rektorem školy u sv. Mikuláše, později pracoval jako učitel matematiky ve Vídni, kde také studoval medicínu. Stal se profesorem astronomie na Univerzitě Karlově, od roku 1410 byl doktorem medicíny. Byl také osobním lékařem krále Václava IV.

Vyhýbal se v té době častým věroučným sporům a raději se věnoval vědě, zejména astronomii a medicíně. V roce 1418 se stal pražským kanovníkem. V době husitských válek pobýval v exilu, nejdříve v Olomouci a pak v Norimberku, kde byl městským lékařem a pak osobním lékařem císaře Zikmunda. V roce 1441 se stal děkanem vyšehradské kapituly v Praze.

Z jeho díla se dochovaly různé práce z oboru astronomie, matematiky a medicíny, ale také traktáty z oblasti botaniky a několik dokumentů vztahujících se k dějinám Karlovy univerzity.

S jeho jménem je rovněž spjat orloj na Staroměstském náměstí v Praze. Dlouhou dobu se věřilo, že jeho autorem je mistr Hanuš. Podle nových poznatků je ale pravděpodobnější, že tuto unikátní památku, jednu z nejnavštěvovanějších v Praze, vytvořil hodinářský mistr Mikuláš z Kadaně ve spolupráci s Janem Ondřejůvem. Tato jedinečná technická památka je s největší pravděpodobností první ve střední Evropě, kdy byl orloj umístěn zvenku na světské budově. Staroměstský Orloj z roku 1410 je cenný nejen jako dílo hodinářské (ozubené převody Mikuláše z Kadaně dosud perfektně fungují), ale i vzhledem k jeho astronomické dimenzi. Výpočty pravděpodobně provedl a vzhled navrhl Jan Ondřejův, zvaný Šindel.

Rok úmrtí Jana Ondřejůva se uvádí v intervalu od 1444 - 1457.