Jan Nepomuk Mitrovský se narodil 20. 1. 1757 v Brně. Byl významným přírodovědcem, spisovatelem a hudebním skladatelem. Patřil do šlechtického rodu, jehož členové zastávali vysoké funkce v armádě nebo byli významnými podporovateli umění a věd. Jan Nepomuk se rovněž stal důstojníkem, z armády ale odešel a věnoval se správě svých zděděných panství v Bystřici nad Pernštejnem a v Dolní Rožínce.

Hodně cestoval, navštívil mnoho míst na Moravě, v Itálii a v Německu. Stál u zrodu mineralogie na Moravě a snažil se o zavedení jednotné odborné terminologie. Má zásluhu na vybudování mineralogického kabinetu na zámku v Dolní Rožínce. Vnitřní vybavení mu navrhli bratři Schweiglové. Pracoval na studii o minerálních vodách na Moravě a předložil například práci o složení a účinku léčebné vody v Luhačovicích.

Byl členem Královské české společnosti nauk, zastával funkci prvního dozorce v zednářské lóži, která se právě pod jeho vlivem mohla přeměnit ve vlastivědnou společnost.

Pod vlivem francouzské revoluce se na počátku 90. let začal systematicky zabývat filozofií dějin, ukončení jeho spisu věnovaného světové historii a dějinám umění mu však zabránila předčasná smrt.

Jan Nepomuk Mitrovský zemřel 20. 5. 1799.