Ernst Mach

(1838-1916)

“Speciální výzkum vyžaduje teoretické znalosti a celého muže.”

Ernst Waldfried Joseph Wenzl Mach se narodil 18 února 1838 v Chrlicích (nyní část Brna) na Moravě. Do 14 let se mu dostávalo vzdělání doma, pak navštěvoval gymnázium. V 17 začal navštěvovat univerzitu ve Vídni, kde studoval matematiku, fyziku a filozofii. Doktorát obdržel v roce 1860. Poté učil mechaniku a fyziku ve Vídni. Svoji práci zaměřil na fyziku a optiku. V roce 1864 přijal místo profesora matematiky v Grazu, později (1866)si ještě přibral fyziku. V té době se zabýval fyziologií. V roce 1867 přijal místo profesora experimentální fyziky na Karlově univerzitě v Praze. Byl dobrým pedagogem. Ačkoliv byl Němec, česky se slušně dorozuměl a mezi svými studenty a spolupracovníky nečinil rozdílu, ať byli jakékoliv národnosti. Několikrát byl děkanem filozofické fakulty a rektorem Karlovy univerzity.

Na poli experimentální fyziky se zejména zabýval interferencí, rozkladem, polarizací a odrazem světla v různých prostředích. Po těchto studiích brzy následoval výzkum v oblasti nadzvukových rychlostí. Své závěry publikoval v roce 1877. Správně zde popisuje zvukové efekty zjištěné během nadzvukového pohybu střely (Mach tyto střely dokázal vyfotografovat!). Teoreticky vydedukoval a experimentálně potvrdil existenci rázové vlny, která má tvar kužele se střelou ve vrcholu. Poměr rychlosti střely (obecně rychlosti objektu) k rychlosti zvuku (v/c) dnes nazýváme Machovo číslo. To hraje významnou roli v aerodynamice a hydrodynamice.

V roce 1895 se Mach vrátil na vídeňskou univerzitu jako profesor filozofie. O 2 roky později byl raněn mrtvicí. Z aktivního výzkumu odešel v roce 1901, kdy se stal členem rakouského parlamentu.

Tento velmi nadaný učenec s obrovským rozhledem, kritický myslitel a pozorovatel okolního světa zemřel 19. února 1916 v Haaru u Mnichova.