Michail Vasiljevič Lomonosov
![]() (1711-1765) |
"Ruština je
kouzelná jako španělština, životná jako francouzština. Kombinuje sílu němčiny a
jemnost italštiny. Navíc je výmluvná i stručná jako řečtina a latina." |
Ruský vědec, myslitel, spisovatel a básník Michail Vasiljevič Lomonosov se narodil 19. listopadu 1711 v obci Mišaninskaja v Archangelské gubernii v rolnické rodině.
Už jako dítě byl velmi nadaný. Aby však mohl studovat, musel zatajit svůj původ. Nejprve studoval na slavistické, řecké a latinské akademii v Moskvě, později na univerzitě v Petrohradě. Ta ho vybrala ke studiu v Německu, kde studoval v Marburgu a Freiburgu.
Po studiích se vrátil do Ruska a od roku 1745 byl profesorem chemie v Petrohradě. Roku 1755 byla z jeho iniciativy založena moskevská univerzita.
Lomonosov rozvinul mnohostrannou vědeckou činnost ve fyzice, chemii (patřil k zakladatelům chemické atomistiky), astronomii (první kometu popsal už v roce 1744), mechanice, geologii, geografii (připravoval první přesnou mapu Ruska), historii (napsal dějiny Ruska, které vyšly posmrtně v roce 1766), jazykovědě (v roce 1755 napsal ruskou gramatiku, je zakladatelem současného ruského literárního jazyka) a vypracoval projekty hospodářského rozvoje Ruska. Byl členem Švédské akademie věd a akademie věd v italské Boloni.
Lomonosov zemřel v Petrohradě 15. dubna 1765.