 (1847-1941) |
Nikdy se nevzdám přesvědčení, že pro konzumenty i stát by bylo výhodnější založit soustavnou elektrizaci na soukromém podnikání bez jakýchkoliv privilegií a úlev.
|
František Křižík
(1847-1941) |
Nikdy se nevzdám přesvědčení, že pro konzumenty i stát by bylo výhodnější založit soustavnou elektrizaci na soukromém podnikání bez jakýchkoliv privilegií a úlev.
|
František Křižík se narodil 8. července 1847 v Plánici u Klatov v rodině ševce. Brzy přišel o otce, peněz na studium nebylo nazbyt. Po vystudování reálky v Klatovech a v Praze. Ve studiích pokračoval od roku 1866 na pražské technice. Na studia si vydělával vedlejší prací, soukromým vyučováním a opisováním not. Přesto ji vystudoval za pouhých 2 a půl roku.
Ještě za studia začíná pracovat v Kaufmannově továrně na telegrafy a návěstidla pro železnici. Tam také vznikl jeho první vynález, dálkově ovládané elektrické návěstidlo pro železniční tratě, které si u něj objednala jedna Vídeňská firma proti odměně 1000 zlatých. V roce 1878 dovršil svou činnost u železnice vynálezem konstrukce blokovacího signalizačního zařízení, které znatelně omezilo nebezpečí srážek.
v Snad největšího úspěchu dosáhl v roce 1880, kdy po zkušenostech z předchozí Světové výstavy v Paříži vznikl jeden z jeho nejslavnějších vynálezů - nový druh obloukové lampy se samočinnou regulací vzdáleností uhlíků, který navrhl pro Piettovu továrnu v Plzni. Křižík získal zlaté medaile v Paříži, v Mnichově a ve Vídni. Křižíkovy obloukovky se brzy rozšířily po celém světě, a v některých přístrojích slouží v nezměněné podobě dodnes.
Křižíkova sláva prudce stoupala a vyvrcholila v roce 1891 za pražské Jubilejní výstavy, když provedl celé její osvětlení. Především ale navrhl a zkonstruoval světelnou fontánu, která se stala legendou.
Úspěch obloukové lampy měl za následek patenty v mnoha zemích a peníze za ně zase odstartovaly Křižíkovu úspěšnou kariéru továrníka, kdy roku 1884 v Karlíně založil svou firmu.
Pražské tramvajové linky vznikly také jeho zásluhou, a úspěch jeho první pražské "elektriky", která spojovala výstaviště s Letnou, způsobil, že v roce 1896 začaly být systematicky budovány elektrické tratě nahrazující koňskou dráhu (Karlín - Libeň). Od roku 1900 buduje Křižík další tramvajové linky z Florence do Vysočan, od Národního divadla na Vinohrady, k Olšanům a další. Roku 1903 postavil první meziměstskou elektrickou dráhu mezi Táborem a Bechyní.
Zřídil také celou řadu elektráren v cizině i u nás (první v roce 1889 na Žižkově).
Významná pro jeho firmu i pro hospodářský rozvoj ovšem byla zásluha o celkovou elektrifikace země, výroba elektrických strojů (dynama, elektromotory), mlátiček a hlavně elektráren, kterých postavil 140 po celé Evropě.
Zemřel ve věku 94 let 22. 1. 1941 ve Stádici u Tábora. Je pochován na vyšehradském Slavíně. V jeho rodném městě je zřízeno muzeum.
