Sergej Pavlovič Koroljov

(1907-1966)

Letecký a raketový konstruktér Sergej Pavlovič Koroljov se narodil 12. ledna 1907 v Žitomíru na Ukrajině. Letecké inženýrství vystudoval v Moskvě. Od roku 1927 pracoval v leteckém průmyslu. Ve 23 letech se stal leteckým konstruktérem. Uchvátily ho však rakety. V roce 1934 publikuje svou knihu Raketový let ve stratosféře a sní o konstrukci typu raketového letadla, kterému dnes říkáme raketoplán. Ale ještě téhož roku – 27. června – je zatčen a odsouzen k 10 letům těžkých prací v pracovním táboře u řeky Kolymy na Sibiři. V osudném roce 1941 byl Stalin donucen zrušit Koroljův rozsudek. Potřeboval vyvíjet nové zbraně. Z pracovního tábora v Kolymě se tak Koroljov dostal do laboratoří v Moskvě. Byl uvězněn mezi domovem a laboratořemi. Koroljov se stal spolukonstruktérem letadel s tryskovými motory a pracoval na raketovém vývoji. Teprve na konci války byl rehabilitován a roku 1946 jmenován hlavním konstruktérem mohutného komplexu, kde se vyvíjely a vyráběly sovětské balistické a kosmické rakety, umělé družice Země a kosmické lodi. Koroljov je mimo jiné konstruktérem první mezikontinentální rakety R-7, která byla v SSR vypuštěna 3. srpna 1957. Tato raketa byla schopna donést atomovou bombu až do USA. Její modifikovaná verze vynesla 4. října 1957 na oběžnou dráhu první umělou družici Země Sputnik I. Později – 12. dubna 1961 – osobně řídil let prvního kosmonauta světa, Jurije Gagarina. Jeho jméno však nebylo nikde uváděno. Vždy se jen hovořilo nebo psalo o hlavním konstruktérovi, případně se uváděl pseudonym prof. K. Sergejev.

V roce 1966 se podrobil těžké operaci, při které se zjistilo, že má rakovinu. Několik dní na to – 14. ledna – Sergej Pavlovič Koroljov zemřel.